(Bleiswedel)
okres Česká Lípa, Liberecký kraj
Blíževedly jsou jednou z nejstarších obcí v severním cípu na východní hranici CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Na konci jedenáctého století byla obec, která vznikla na místě pravěkého sídliště a v té době byla něco jako podhradím hradu Hřídelík, povýšena na městečko a bylo jí uděleno tzv. "tržní právo". To když jako dar krále Václava II., přešla obec z královského do církevního majetku, přesněji do vlastnictví pražského biskupství. Následně jí bylo uděleno i "tržní právo". Městečko, které bylo zároveň i správním centrem tehdejšího biskupského statku a mělo i své vlastní soudnictví (na nedalekém "Šibeničním vrchu se vykonávaly popravy"), spravoval až do roku 1375 purkrabí, sídlící na Hřídelíku (poté se centrem biskupského statku stal nedaleký hrad Helfenburg). Z hradu Hřídelík na jižním okraji se pak stalo jedno ze sídel dominikánského kláštera a zároveň i "vězení" pro zlobivé kněze. Husitské války (dobití města Janem Roháčem z Dubé) a válka třicetiletá pak na nějaký čas zastavily rozvoj Blíževedel. Po skončení třicetileté války se zde a v okolí začali usazovat němečtí kolonisté, kteří zde koncem šestnáctého století postavili první školu, která shořela při velkém požáru v roce 1784, kterému padla za oběť velká část obce. Škola bla poté opětovně postavena. Další velký požár zachvátil Blíževedly v roce 1859, kdy opět velká část dřevěných domů lehla popelem. Zachovaly se pouze některé z nich. Základ obce tak dnes tvoří většinou domy pozdně empírového stylu, vystavěné po roce 1860. Opět však lehla popelem škola, která byla následně opět vystavěna a slouží až do dnešních dní. Další ranou pro zdejší obyvatelstvo byla morová epidemie, která zde propukla v roce 1713. Na památku obětí této epidemie byl o rok později postaven morový sloup "Nejsvětější trojice" s barokním stylu, který je od roku 1958 památkově chráněn. Stejně tak je od stejného roku památkově chráněn Kostel sv. Václava, Barokní sýpka i bývalá kovárna (č.p. 94). Městská zeď s branou a cimbuřím se šesticípou hvězdou v bílém poli po stranách je vyobrazena na znaku Blíževedel, který městu věnoval, spolu s obecní pečetí, v roce 1685 biskup Jaroslav Ignác ze Štemberka. V roce 1884 byl založen zdejší hasičský sbor, který dnes už bohužel neexistuje. V roce 1898 projel přes místní železniční stanici na trati Lovosice - Česká Lípa první vlak.
Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí v Blíževedlech
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
Sloup Nejsvětější Trojice - hrady.cz
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice - památkový katalog
Farní kostel sv. Václava Blíževedly
Kostel sv. Václava - památkový katalog
BAROKNÍ SÝPKA
Památkově chráněný kříž rodiny varhaníků Treuhlerů
ZANIKLÁ KAPLE PANNY MARIE BEZBOLESTNÉ
Zaniklá kaple s přilehlým hřbitovem stávala v lesíku za současným hřbitovem při silnici na Skalku před areálem Statku Kravaře v Blíževedlích. Obdélníková kaple (po přestavbě z roku 1874) i se hřbitovem byly ve vlastnictví Blíževedelské farnosti a postupně zanikly po druhé světové válce (severní půlka hřbitova funguje dnes jako místní hřbitov). Dnes po nich najdeme jen zbytky kamenů, suti, starých náhrobních kamenů a podezdívku hřbitovní zdi. Na průčelí kaple, která stávala v místech před současnou hřbitovní zdí, se nacházely dvě části kompozitních sloupů, uvnitř pak hodnotné barokní zábradlí.
Zaniklá kaple Panny Marie Bolestné
Železniční stanice Blíževedly >>>
Ronov - vrch 552 m se stejnojmennou zříceninou hradu >>>
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
24.11..2022
Stránky jsou provozovány za laskavého přispění:
