okres Litoměřice, Ústecký kraj
Jedna z nejmenších obcí (cca 110
obyvatel) v regionu s vlastní obecní samosprávou na okraji
Dolnooharské tabule při jihovýchodním úpatí Českého středohoří,
zhruba dva kilometry jihozápadně od Třebenic a osm kilometrů
jihozápadně od Lovosic. Obcí protéká Podsedický potok - jeden z
přítoků Ohře.
První písemná zmínka o Dlažkovicích pochází z 11. století. V
polovině 17. století patřily k Panství Bílého Újezdu. V roce 1648
přešla na Zbyňku Polyxenu Bezdružickou z Kolovrat, která se provdala
za Kryštofa z Winterfeldu. I po rozvodu po krátkém manželství a
následném sňatku s Kaplířem ze Sulevic, zůstaly Dlažkovice v rukou
Winterfeldů. Již v roce 1667 jsou prodány Putzovi z Adlersthumu,
který zdejší tvrz nechal přestavět na barokní zámek. Ve stejném
době, tedy 1672 - 1675 byl vystavěn i raně barokní kostel sv.
Václava. Jak kostel tak zámek pocházejí z pera architekta Gulia
Broggia. U kostela stojí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory. V
letech 1713 - 1717 byl zámek rozšířen, tentokráte Octaviem Broggiem.
Další majitelkou byla Marie Anna Putz, která se provdala za Hrzána z
Harasova, díky čemuž bylo spojeny Dlažkovice se Skalkou a
Podsedicemi do jednoho panství. V roce 1731 bylo celé panství i se
zámkem prodáno hraběti Hatzfeldovi, který se zasloužil v okolí
Dlažkovic o těžbu "granátů" ve velkém. V roce 1793 přibyla u kostela
hranolová zvonice a pozdně barokní fara. Když umřel poslední
Hatzfeld, tedy v roce 1796, zdědil celé panství Ervín ze Schönbornu.
Za jeho "éry" byla zbourána hospodářská stavení pod zámkem, na
kterých vyrostl anglický park, na zámku přibyly empírové prvky. V
roce 1850 byla vrchnostenská správa nahrazena správou státní,
zřízením okresních soudů, okresních, městských a obecních úřadů,
čímž přišli Schönbornové o celé panství. V letech 1902 - 1905 zde
vedly školské sestry v zámku penzionát. V roce 1924 na základě
pozemkové reformy, přišli Schönbornové i o velkostek, ale zůstal jim
zámek. Posledním představitelem vrchnosti z rodu Schönbornů byl syn
Fridricha Karla, Erwein Damian Hugo hrabě Schönborn. Zámek patřil
Schönbornům až do roku 1945.
V období druhé světové války byl v zámku zřízen tzv.
Wohngemeinschaft, tedy tedy tábor pro celé rodiny židů z
Litoměřicka, kteří zde byli internování s veškerým svým majetkem. Ti
zde v letech 1941 - 1943 pracovali na zdejším statku i u rolníků a
opravovali zámek. Následně byli transportování do Terezína a zřejmě
i dál do Polska. Nahradili je političtí vězni i vezni z terezínského
ghetta - všichni zde oparvovali zámek, který se měl stát v roce
domovem pro vojáky navrátilce, nakonec zde vznikl v roce 1944
litoměřický chorobinec.
Nový majitel, ONV Litoměřice zřídil v objektu zámku v roce 1952
Krajský dětský domov se zvláštní školou. Od roku 1958 zde pracovaly
řádové sestry kongregace OSF. V 70. letech 20. století došlo ke
generální rekonstrukci zámku. K přestavbě na domov rodinného typu
došlo o prázdninách 1995 a v poslední době byla dokončena nová
fasáda. V současné době je na zámku Dětský domov se speciálními
školami (zvláštní škola, praktická škola, odborné učiliště)
rodinného typu pro cca 100 dětí.
Zámek je od roku 1958 kulturní památkou. Kostel se zvonicí prošly v
roce 2013 obnovou financovanou z Programu rozvoje venkova a
farnosti. V obci je budova bývalé školy, ve které se neučí od druhé
světové válce. V současnosti je v této budově obchod, hospoda a
zařízení pro turisty s možností ubytování. Obec má vlastní vodovod a
proběhla zde plynofikace. Železniční zastávka zde byla od roku 1898
do roku 2007, kdy byla železniční doprava na trati Z Mostu do
Lovosic ukončena. To se změnilo až v roce 2016, kdy trať koupila
soukromá společnost AŽD, opravila, hodila do gala zastávky, přidala
nejmodernější zabezpečovací zařízení, opravila a zabezpečila
přejezdy a v prosinci 2019 na ní zavedla pravidelnou denní dopravu,
čímž se do obce vrátilo železniční spojení.
A ještě jedna pověst - pod kostelem v Dlažkovicích je studánka,
která napájí dva zdejší rybníky. Má prý zázračné účinky, totiž její
voda dokáže prý změnit stařeny zpět na mladé dívky ;-) Asi to
opravdu funguje, protože studánka je uzamčená, aby nikdo nemohl
toto tajemství odhalit ;-) A přidáme i zajímavost - asi půl kilometru od
rozcestí cesty k Dlažkovickému zámku a silnice do Lkáně stával
vztyčený kámen (menhir) podobný zkamenělému pastýři o výšce lidské
postavy. Sedláci jej prý v roce 1931 zakopali hluboko do země, aby
nepřekážel při polních pracích. Prý na jeho místě stojí v akátovém
náletu boží muka.
Skupina Dlažkovice na facebooku
Dětský domov Dlažkovice na faceboku
Dětský domov, Základní škola
praktická,
Praktická škola a Školní jídelna, Dlažkovice
Zaměřili jsme se na menší projekty, které si můžeme dovolit (02-2022)
Kříž u silnice na severovýchodním okraji Dlažkovic
Socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem
Socha svaté Barbory u kostela v Dlažkovicích
Biskup Jan Baxant požehnal opravený kostel v Dlažkovicích (10-2013)
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
24.11..2022