Dlažkovice / Dálnice D8 & okolí

DLAŽKOVICE
(Dlaschkowitz)

okres Litoměřice, Ústecký kraj

Jedna z nejmenších obcí (cca 110 obyvatel) v regionu s vlastní obecní samosprávou na okraji Dolnooharské tabule při jihovýchodním úpatí Českého středohoří, zhruba dva kilometry jihozápadně od Třebenic a osm kilometrů jihozápadně od Lovosic. Obcí protéká Podsedický potok - jeden z přítoků Ohře.
První písemná zmínka o Dlažkovicích pochází z 11. století. V polovině 17. století patřily k Panství Bílého Újezdu. V roce 1648 přešla na Zbyňku Polyxenu Bezdružickou z Kolovrat, která se provdala za Kryštofa z Winterfeldu. I po rozvodu po krátkém manželství a následném sňatku s Kaplířem ze Sulevic, zůstaly Dlažkovice v rukou Winterfeldů. Již v roce 1667 jsou prodány Putzovi z Adlersthumu, který zdejší tvrz nechal přestavět na barokní zámek. Ve stejném době, tedy 1672 - 1675 byl vystavěn i raně barokní kostel sv. Václava. Jak kostel tak zámek pocházejí z pera architekta Gulia Broggia. U kostela stojí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory. V letech 1713 - 1717 byl zámek rozšířen, tentokráte Octaviem Broggiem. Další majitelkou byla Marie Anna Putz, která se provdala za Hrzána z Harasova, díky čemuž bylo spojeny Dlažkovice se Skalkou a Podsedicemi do jednoho panství. V roce 1731 bylo celé panství i se zámkem prodáno hraběti Hatzfeldovi, který se zasloužil v okolí Dlažkovic o těžbu "granátů" ve velkém. V roce 1793 přibyla u kostela hranolová zvonice a pozdně barokní fara. Když umřel poslední Hatzfeld, tedy v roce 1796, zdědil celé panství Ervín ze Schönbornu. Za jeho "éry" byla zbourána hospodářská stavení pod zámkem, na kterých vyrostl anglický park, na zámku přibyly empírové prvky. V roce 1850 byla vrchnostenská správa nahrazena správou státní, zřízením okresních soudů, okresních, městských a obecních úřadů, čímž přišli Schönbornové o celé panství. V letech 1902 - 1905 zde vedly školské sestry v zámku penzionát. V roce 1924 na základě pozemkové reformy, přišli Schönbornové i o velkostek, ale zůstal jim zámek. Posledním představitelem vrchnosti z rodu Schönbornů byl syn Fridricha Karla, Erwein Damian Hugo hrabě Schönborn. Zámek patřil Schönbornům až do roku 1945.
V období druhé světové války byl v zámku zřízen tzv. Wohngemeinschaft, tedy tedy tábor pro celé rodiny židů z Litoměřicka, kteří zde byli internování s veškerým svým majetkem. Ti zde v letech 1941 - 1943 pracovali na zdejším statku i u rolníků a opravovali zámek. Následně byli transportování do Terezína a zřejmě i dál do Polska. Nahradili je političtí vězni i vezni z terezínského ghetta - všichni zde oparvovali zámek, který se měl stát v roce domovem pro vojáky navrátilce, nakonec zde vznikl v roce 1944 litoměřický chorobinec.
Nový majitel, ONV Litoměřice zřídil v objektu zámku v roce 1952 Krajský dětský domov se zvláštní školou. Od roku 1958 zde pracovaly řádové sestry kongregace OSF. V 70. letech 20. století došlo ke generální rekonstrukci zámku. K přestavbě na domov rodinného typu došlo o prázdninách 1995 a v poslední době byla dokončena nová fasáda. V současné době je na zámku Dětský domov se speciálními školami (zvláštní škola, praktická škola, odborné učiliště) rodinného typu pro cca 100 dětí.
Zámek je od roku 1958 kulturní památkou. Kostel se zvonicí prošly v roce 2013 obnovou financovanou z Programu rozvoje venkova a farnosti. V obci je budova bývalé školy, ve které se neučí od druhé světové válce. V současnosti je v této budově obchod, hospoda a zařízení pro turisty s možností ubytování. Obec má vlastní vodovod a proběhla zde plynofikace. Železniční zastávka zde byla od roku 1898 do roku 2007, kdy byla železniční doprava na trati Z Mostu do Lovosic ukončena. To se změnilo až v roce 2016, kdy trať koupila soukromá společnost AŽD, opravila, hodila do gala zastávky, přidala nejmodernější zabezpečovací zařízení, opravila a zabezpečila přejezdy a v prosinci 2019 na ní zavedla pravidelnou denní dopravu, čímž se do obce vrátilo železniční spojení.
A ještě jedna pověst - pod kostelem v Dlažkovicích je studánka, která napájí dva zdejší rybníky. Má prý zázračné účinky, totiž její voda dokáže prý změnit stařeny zpět na mladé dívky ;-) Asi to opravdu funguje, protože studánka je uzamčená, aby nikdo nemohl toto tajemství odhalit ;-) A přidáme i zajímavost - asi půl kilometru od rozcestí cesty k Dlažkovickému zámku a silnice do Lkáně stával vztyčený kámen (menhir) podobný zkamenělému pastýři o výšce lidské postavy. Sedláci jej prý v roce 1931 zakopali hluboko do země, aby nepřekážel při polních pracích. Prý na jeho místě stojí v akátovém náletu boží muka.

Klikněte pro zvětšení obrázku