Cirka na půlce cesty mezi Bílinou a
Velemínem se na jihozápadním úbočí Mravenčího vrchu rozkládá obec
Lukov. Už od začátku 16. století je spojována se sousedním
Štěpánovem jako součást Bílinského panství, které patřilo Lobkowicům,
v jejichž správě zůstaly obě obce až do roku 1850. A k sobě patří i
dnes, protože v roce 1960 po zrušení okresu Bílina se Lukov spojil
se Štěpánovem v jednu obec. Po třicetileté válce začalo i zde
poněmčování obyvatelstva. Místní obyvatelstvo se živilo jak prací v
dolech v okolí Bíliny, tak i zemědělstvím a ovocnářstvím. Po
vysídlení německých obyvatel po druhé světové válce, Které zde
začalo již v červenci 1945, se obec začala opět zalidňovat
příchozími z vnitrozemí. V roce 1953 zde bylo založeno JZD,
které se v roce 1967 stalo součástí státního statku Bílina, jelikož
zemědělská politika státu se v horských oblastech projevila místo
očekávané konstruktivní spíše jako destruktivní. V roce 1967
proběhla i demolice opuštěných domů. V červnu 1939 nastali velké
deště a sesuv půdy. Západní část školy dostala velké trhliny a
musela být zbourána. Sesouvání půdy nastalo i v lese a tak se stalo,
že silnice z Lukova do Milešova se v délce asi 200 metrů úplně
zavalila až 20 metrů vysokými hromadami hlíny, jílu, kamení a
vyvrácenými stromy. Silnice se stala nesjízdnou a tak sem přestal
jezdit autobus (zajímavé foto
zde >>>
).
V Lukově začíná modrý turistická značka vedoucí přes masív Březiny na Milešovku a Lovoš. Zároveň tudy prochází červená turistická značka z Třebívlic do Teplic. Lukov býval v minulosti turisty oblíbeným místem s místním pohostinstvím a pokoji k přespání.
Pomník u silnice západně od Lukova
Kaple sv. Antonína Paduánského
Kříž na východním okraji Lukova
Pomník obětem 1. a 2. světové války
Lukov - mineralogická lokalita
Vyhlídky u Lukova (Velká a Malá Skála)
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
26.11.2020