Víska Rašovice, dnes část města Úštěk / Auscha, se rozkládá nedaleko malebné zříceniny hradu Helfenburk, při západním okraji Dubského Švýcarska (Dubské skály, Polomené hory) / Daubaer Schweiz (někdy též označováno jako Dubská vrchovina / Daubaer Bergland), jehož ne zcela kopíruje dnešním rozsahem mnohem menší CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. První písemná zmínka o Rašovicích pochází z roku 1131 jako součást "hrádeckého" panství. Když pak v roce 1375 prodal tehdejší majitel hradu Helfenburk, ronovec Hanuš z Dubé a z Helfenburku, pražskému arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimi svůj hrad, stal se Helfenburk a jeho nejbližší okolí, zahrnující i vísku Rašovice, novým centrem nejvyšší české církevní instituce zahrnující majetky od Roudnice nad Labem přes panství Hrádek až k Hřídelíku a Blíževedlům. Za vlády Ferdinanda I. získali Sezimové v roce 1475 nedaleký Úštěk a právě Sezimové z Úštěka pak v roce 1591 koupili ves Rašovice, které pak zůstaly s městem Úštěk už navždy spojeny. Když v roce 1621 zemřel poslední "Sezima" Jiří Vilém, který neměl mužského dědice, přešel veškerý jejich majetek pod správu jezuitů z Liběšického panství. Samostatnou obcí litoměřického okresu se staly Rašovice až v roce 1869. Byly jí až do roku 1961, kdy se staly součástí nedalekých Kalovic, od roku 1981 se pak staly jednou z částí města Úštěk a tou jsou i dnes.

                                                           

Rašovice z výšky

Jak se žije v Rašovicích u Úštěka

Roku 1680 postihla obec morová nákaza. Obyvatelstvo obce bylo z drtivé většiny německé národnosti (ostatně jako celé širší okolí Úštěku) - roku 1780 bylo ve vsi 52 stavení s 256 obyvateli, ve 30. letech 20. století měly Rašovice cca 300 obyvatel, v roce 1930 měla ves 264 obyvatel, z toho jednoho Čechoslováka mezi 263 Němci. Kromě několika evangelíků a lidí bez vyznání, se všichni hlásili k římskokatolické církvi. Po dosídlení po odsunutých němcích se v roce 1950 dostala na 119 obyvatel v 33 domech. Od té doby se obec opět pomalu vylidňovala. V současnosti mají Rašovice kolem 40 obyvatel, většina stavení slouží k rekreaci.

                             

Rašovice - vesnická památková zóna

Památkově chráněné objekty v Rašovicích

Rašovice 33

Památky v Rašovicích

Pomník Obětěm II. světové války

Socha Panny Marie - Immaculaty

Víska se rozkládá v pískovcové krajině na planině ohraničené ze západu hlubokými strmými roklemi hrádeckého dolu. Rokle a doly jsou i jižně a jihovýchodně od vsi. Jeden kilometr východně od vsi začíná "CHKO Kokořínsko - Máchův" kraj plná pískovcových roklí a skal. Jádrem obce je od východu k západu orientovaná tzv. "ulicovitá" náves, typická pro místa s německy hovořícím obyvatelstvem, na západě pak otevřená do rozevírající se rokle. Na svazích této rokle a ve východní části obce, vznikla později chalupnická a domkářská zástavba. Díky velmi hodnotnému zachovanému souboru lidové architektury, typické pro pomezí Litoměřicka a Kokořínska, se zemědělskými usedlostmi a venkovskými konstrukčně unikátními podstávkovými domy, čítající roubené i poloroubené domy i hospodářská stavení i díky velkým zděným klasicistním i eklektickým domům, i přes fakt, že centrum obce utrpělo demolicí dominantního venkovského statku na pozemku p. č. 9/1 (ve druhé polovině 20. století), byla velká část Rašovic vyhlášena v září 1995 "Vesnickou památkovou zónou". Tu si právem zasloužily, neboť obec v historicky ceněné části "nehyzdí" novostavby ani necitlivé přestavby či modernizace. Uprostřed obce stojí krásná novogotická kaple "Rozeslání svatých apoštolů" s hranolovou věžičkou se zvonicí, postavená roku 1875.

                             

Přes Rašovice vede zeleně značená turistická trasa začínající na hradě Helfenburk (2 km) a táhnoucí se přes severozápadní část "CHKO Kokořínsko - Máchův kraj" a Holany do České Lípy. Ač je mezi Rašovicemi a Úštěkem spousta krásné divoké přírody tvoření pískovcovými skalami a roklemi, je toto jediná značená turistická trasa v okolí. Pokud si však tvoříte své výlety sami a přírodou se pohybujete s některou z dostupných mapových aplikací, nebude pro Vás tato skutečnost představovat žádný problém.
 

            

Hrádek u Úštěka - Helfenburk >>>

Kalvárie Ostré - 398 m s kaplí Nalezení a povýšení sv. Kříže a Boží hrob >>>

Úštěk >>>

Přes Rašovice vede zeleně značená turistická trasa začínající na hradě Helfenburk (2 km) a táhnoucí se přes severozápadní část "CHKO Kokořínsko - Máchův kraj" a Holany do České Lípy. Ač je mezi Rašovicemi a Úštěkem spousta krásné divoké přírody tvoření pískovcovými skalami a roklemi, je toto jediná značená turistická trasa v okolí. Pokud si však tvoříte své výlety sami a přírodou se pohybujete s některou z dostupných mapových aplikací, nebude pro Vás tato skutečnost představovat žádný problém.

                             

Pokud vyrazíte například jihozápadním směrem po staré cestě na Julčín, hned za obcí, kdy Vás opustí zelená značka narazíte na krásnou barokní pískovcovou sochu Pany Marie s příjemným posezením. Hned o kus dál v lese potkáte vodárnu z roku 1906 a jen o kousek dál příjemný turistický přístřešek a starý železniční vagon. O soše Panny Marie je známo to, že jí nechal pro svou ženu Annu vytvořit pan Joseph Linke v roce 1707, majitel domu č. 9 i zpráva o jejím poničení ruskými vojáky, kteří v širokém okolí "leželi" v roce 1813 před bitvou u Lipska. Zohavení sochy mělo spočívat v setnutí její hlavy šavlí. Z původní sochy se pak na dlouho dochoval jen pískovcový podstavec. Až v roce 2012 našel majitel jedné z Rašovických chalup značně poničenou sochu, či spíše torzo bez hlavy a krku v plotě u své chalupy. Předal ji městu Úštěk, které jí za pomoci dotace nechalo restaurovat pod dohledem pracovníků Národního památkového ústavu. V srpnu 2014 pak byla slavnostně vrácena na též zrestaurovaný podstavec.

Písková výšina / Sandhöhe - 380 m

Necelý kilometr jihozápadně od obce se nachází i výškový bod uváděný již na starých turistickýchmapách - „Sandhöhe”. Jak vidno, jde o nijak jinak neoznačené pomezí lesa a pole s omezeným výhledem jihovýchodním směrem.