skalní vyhlídka, restaurace
290 m
Za tuto překrásnou vyhlídku do Labského údolí na vysokém skalnatém ostrohu nad posledním úsekem řeky Labe na našem území vděčíme knížeti Františku Clay-Aldringenovi, který ji zde nechal vybudovat na začátku 18. století (1701-1711). Jedná se zřejmě o nejstarší vyhlídku Českého Švýcarska. Vyhlídku Belveder ("bel vedere" znamená italsky "krásná vyhlídka") najdete východně od obce Labská Stráň, vysoko nad poslední obcí na českém území - Dolním Žlebem. Kousek od vyhlídky, jejíž plocha byla využívána jako taneční parket, byla vybudována ještě umělá jeskyně (salla terrena) v podobě grotty, kterou původně zdobila divadelní maska. Vyhlídka byla spojena cestou pro kočáry s nedalekým zámkem v Bynovci. Cesta prý byla místy ohraničená pískovcovými kvádry, které měly za úkol mimo jiné i pohodlnější nasedání na koně. Panstvo se sem jezdilo kochat nádhernou vyhlídkou a zároveň si užívat divadelní a hudební vystoupení, což trvalo až do požáru zámku v roce 1791, po němž panstvo ztratilo o vyhlídku zájem. Postupem času pak vyhlídkové místo objevili tehdejší výletníci a turisté a tak není divu, že už v roce 1839 nechal děčínský okrašlovací spolek vybudovat cestu / schodiště od řeky Labe (poblíž přívozu v Dolním Žlebu, kam se dalo dojet lodí, později i vlakem). Již o dva roky později v roce 1841 zde byla vystavěna dřevěná hospoda, nabízející občerstvení. Ta byla v letech 1887 - 1889 nahrazena zděnou stavbou a nabízela i možnost ubytování. Přibyla i menší krytá vyhlídka, která nabízí jak výhled do labského kaňonu, tak i na samotnou velkou vyhlídkovou skalní terasu. Rozhlédnout se můžete vlevo na Dolní Žleb a skalní partie, kde možná zahlédnete, mezi lezci oblíbenou, "Jeptišku" (skalní jehlu) i vpravo, kde můžete nad protějším skalním útesem zahlédnou například "Zirkelstein". Z cesty od Labské Stráně lze zahlédnout nad Belvederem i německou stolní horu "Großer Zschirnstein / Kovadlinu". Původní Bergrestaurant Belvedere / Elbleiten se zachoval až dodnes. Za socialismu zde mim jiné bylo i rekreační středisko Dolu Vítězného února Záluží. Ještě nedávno zde byla v provozu restaurace, která v současnosti slouží jen hotelovým hostům. Pro turisty je od dubna do října v provozu sezonní venkovní stánek s občerstvením.
Okrašlovací spojky na Labskou Stráň, potažmo k Bevederu vybudovaly v posledních 20 letech 19. století několik turistických cest - z Růžové vyhlídky, Janova, Such Kamenice a Arnoltic. Dnes prochází kolem Belvederu červeně značkovaná turistická trasa (odbočka Belveder) vedoucí z Děčína přes vyhlídky nad Labským kaňonem a dále přes Hřensko, Pravčickou bránu a Studenec a na nádraží Jedlová, které v úseku z Děčína dělá společnost naučná stezka "Kaňon Labe" a zelená značka od přívozu do Dolního Žlebu. Všechny ostatní cesty jsou bohužel uzavřeny kvůli vyhlášení Národní přírodní rezervace "Kaňon Labe" a některá místa jsou dočasně uzavřena pro nebezpečí pádu stromů po kůrovcové kalamitě. Na Belvedér se dá dojet i autobusem z Děčína (do Labské Stráně + cca 600 m pěšky) nebo autem přímo na parkoviště poblíž hotelu. V textu zmíněná schodišťová cesta z roku 1839, která vede přímo od restaurace dolů k řece, je pro neschůdnost již několik let uzavřena. Nahradila jí zmíněná zeleně značená cesta, částečně schodišťová, vedoucí prudkým svahem. Bohužel i tato je zapáskovaná a dočasně uzavřená (03-2023, viz. foto níže).
Kousek od Belvederu je sirnatý pramen známý už od roku 1670. Místní i návštěvníci si jej odnášeli v nádobách jako přípravek do domácí koupele. Nedaleko se nacházel i kamenolom, severozápadně od Labské Stráně, kde byl lámán pískovec pro armování barokových hradeb terezínské pevnosti. Ze zdejších pískovcových kvádrů byl postaven i most v Litoměřicích i část Chrámu sv. Víta v Praze (dopravovaný po řece), dokonce se zde přímo v lomu opracovávaly i mlýnské kameny. Nedaleko odsud se na konci 19. století utrhl mohutný skalní blok nad Obecním dolem / Dorfbachem (severně od Belvederu), který po dopadu vytvořil jakousi bránu. V okolí se nachází několik desítek pseudokrasových jeskyní, z nichž nejrozsáhlejším jeskynním komplexem labských pískovců je „Loupežnická“ a „Pytlácká“ jeskyně, propojené úzkou klikatou plazivkou. V okolních lesích směrem na Hřensko se nachází i bývalé čs. vojenské opevnění - několik řopíků. První tři jsou hned za obcí, ještě před údolím Suché Kamenice a zbylých 15 se v jedné linii táhne až k Hřensku a Janovu.
Od roku 2010 spadá toto území do Národní
přírodní rezervace Kaňon Labe, kde je ze zákona zakázán
přístup k místům ležícím mimo schválené
turistické značení.
Národní přírodní rezervace Kaňon Labe
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
08.03.2023
Stránky jsou provozovány za laskavého přispění:
