Kdyby se někomu zdálo, že nádražní budova Blíževedly
je totožná s těmi ve Stvolínkách, Kravařích a Liběšicích, nebude daleko od
pravdy. Většina budov na trati totiž pochází z pera architekta Friedricha von
Reinhöla. 124 let stará budova je nejvýše položená ze všech ostatních nádraží na
trati z Lovosic do České Lípy. Provoz zde začal 20.12.1989. Železniční stanice
sloužil jako osobní, tak i nákladní dopravě. V nejvýše položené stanici na trati
(občas sem vlaky ani nevyjedou) jsou dvě dopravní a dvě původně manipulační
koleje, dnes už nepoužívané - jedna k bývalému dřevěnému skladišti s nakládací
rampou (nedávno sneseno), druhá pak k bývalé boční nakládkové rampě pro překládku štěrku z
nedalekého lomu Dubičná (z korb náklaďáků přímo do vagonů, svého času byl na
této koleji dokonce trvale odstaven ubytovací vůz pro rekreační účely). Budova
železniční stanice byl dlouhodobě v neutěšeném zanedbaném stavu, což se změnilo
v roce 2018, kdy budova prošla kompletní rekonstrukcí (střecha, fasáda, okna a
dveře, podlahy, rozvody elektřiny, topení, odvodnění a oprav interiéru objektu).
Hned po rekonstrukci budovy "přišel" titul - Nejkrásnější nádraží roku 2018 ...
Ve stanici Blíževedly se křižují osobní vlaky. Od roku 2007 je obsazená výpravčími, kteří se zde starají i o pořádek, ale jízdenku si zde nezakoupíte, ta se kupuje pouze ve vlaku. Velkým plusem je zdejší čekárna pro cestující s knihovničkou i malým dětským koutkem. Upravená je i příjezdová cesta k nádraží s místy pro zaparkování automobilu.
Umřel tu Cimrman, tornádo zničilo vlak. Blíževedly mají nejkrásnější nádraží (11-2018)
Blíževedly, nejkrásnější nádraží roku 2018
Rekonstrukce nádraží Blíževedly
Jednokolejná regionální železniční trať z Lovosic přes Litoměřice
do Čeké Lípy byla zprovozněna 20.12.1898 a s ní i kolejová spojka mezi
Žalhosticemi a Velkými Žernoseky. Úsek
Lovosice - Litoměřice byl zprovozněn už 1.10.1898. Trať je součástí tzv.
Severočeská transverzálky, vystavěné v letech 1896 - 1900 společností ATE (Aussig-Teplitzer
Eisenbahn neboli po česku ÚTD - Ústecko-teplické dráhy) s náklady na výstavbu ve
výši 50 mil. korun. Koncese na stavbu byla společnosti udělena 13.6.1896.
Po vzniku Československa byla 1. ledna 1923 ATE znárodněna a od
té doby trasa patřila do sítě Československých státních drah (ČSD). Po připojení
Sudet k Německu patřila v letech 1938 - 1945 pod Deutsche Reichsban. Od 1.1.1993
je po rozdělení Československa spravována společností ČD a.s., od roku 2003 pak
společností SŽDC (od r. 2020 společností SŽ a.s.).
Zpočátku na trati jezdily čtyřtendrové lokomotivy řady IVb a IVc,
protože zde pravidelně jezdily těžké uhelní vlaky s nosností až 650 tun (tažené
třemi stroji). Ve třicátých letech minulého století zde používaly ČSD hlavně
lokomotivy řady 524.1, po druhé světové válce pak lokomotivy řady 556.0, 464.0 i
475.0, které zde jezdily až do roku 1979, kdy byly nahrazeny motorovými stroji,
převážně T 466.2 V devadesátých letech minulého století se zmenšoval objem
přepravovaných nákladů a po roce 2002 klesl na absolutní minimum a od roku 2011
není provozována krom příležitostných jízd vůbec. Osobní doprava je do konce
sedmdesátých let minulého století vedena převážně motorovými vozy řady M 131, M
262 a později pak řady 810, v současnosti pak jednotkami Regionova.
Ronov - vrch 552 m se stejnojmennou zříceninou hradu >>>
Kravaře - železniční zastávka >>>
Dubičná - železniční zastávka >>>
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
17.1.2022