CHMELNÍK
(Hopfenberg)
508 m
Zaniklá rezidence Freidenkerheim
& bývalé Restauranty Immenheim a Wartburg

Výrazný zalesněný nefelinitový kužel na jihozápadním okraji Děčína (do roku 1942 Podmokel / Bodenbachu) je unikátně zachovaným pozůstatkem struskového kužele s tvarově patrným reliktem kráteru ve vrcholové části hory. Spolu s Popovickým vrchem (356 m), Kloboukem (502 m) a  Lotarovým vrchem (510 m) tvoří tzv. Studeneckou vrchovinu. Na jeho úbočích se rozkládají místní části Děčína -  jihovýchodním Chmelnice / Hopfengarten, nížeji pak Vilsnice / Wilsdorf, na východním úbočí Chrochvice / Krochwitz a na severním úbočí se rozkládá Krásný Studenec / Schönborn. Chmelník je součástí "Bohyně", tedy jednoho z nejrozsáhlejších sesuvných území v České republice. Četné sesuvy zde byly zapříčiněny měkčími křídovými horninami. Nejvíce byla sesuvy postižena severovýchodní až severojižní strana Chmelníku, tedy směr Krásný Studenec, Chrochvice. I přesto je vrcholová plošina Chmelníku a část jižního svahu na pevném skalním podkladu. První datované zmínky o zdejších sesuvech jsou zmiňovány v roce 1736, následně 1823 a 1850. Asi k největšímu sesuvu došlo 30. března 1914, který postupně pokračoval až do 25. dubna. Tehdy se dalo do pohybu na severním a severozápadním svahu neskutečné množství zeminy, které sebou vzalo 24 hektarů lesa, luk, polí a pastvin. Okraj sesuvu končil až v Krásném Studenci, kde bylo trhlinami zasaženo několik stavení včetně kostela, v délce kolem 400 m byl přerušen Chrochvický potok / Welz a dokonce zde vzniklo i několik vodních jezer. Objevily se nové prameny, zmizel jeden rybník, bylo přerušeno nebo zcela zničeno několik cest. Ke zvládnutí pohromy a obnovy cest a koryta potoka tehdy byla povoláno i vojsko z Terezína a Litoměřic. Na severním a severozápadním svahu Chmelníku ze dodnes lehce spatřit místa zasažená tímto sesuvem - například na žlutě značené turistické cestě z Chrochvic na vrchol, po obou stranách Jílovské ulice a dál na Krásný Studenec.

Od půlky devatenáctého století se začal ve větší míře rozmáhat nejen v českých zemích nový fenomén - turistika. Velký podíl na jeho vzrůstu neslo zrušení tzv. patrimoniální správy. Hodně majitelů tehdejších pozemků, tedy hlavně šlechta a posléze i majetní podnikatelé, si začali uvědomovat, že zpřístupněním některých svých pozemků a investicemi do jejich zvelebování, je možné i generovat případný zisk z rostoucího cestovního ruchu. Vznikaly četné turistické cíle, jako rozhledny, hostince, útulky, penziony, byly zpřístupněny turistické stezky ... Mezi ně patřil i Franz Hübner z Hopfengartenu, majitel většiny pozemků na Chmelníku, který se rozhodl nechat vybudovat na vrcholu hory odpovídající zázemí pro turisticky naladěnou veřejnost. A tak se o svatodušní neděli roku 1895, kdy jasné ráno slibovalo nádherný den, po kamenité cestě na vrchol vydalo obrovské množství lidí - členové Hopfengarten / Chmelnice" horského spolku pro České Švýcarsko (Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz), vesničané ze Schönbornu (Krásný Studenec) a Hopfengartenu (Chmelnice) a další návštěvníci z nedalekého Bodenbachu (Podmokel) a Tetschenu (Děčína), dámy se slunečníky, muži v letních oblecích a samozřejmě všudypřítomné děti. Slavnostní otevření turistického hostince a vyhlídkové věže na vrcholu totiž bylo obrovskou událostí. Objekty nechal postavit na vlastní náklady Franz Hübner, ale přiložit ruku k dílu museli i členové horského spolku. Restaurace u 15 metrů vysoká rozhledna byly postaveny ze dřeva, nechyběla ani orientační cedule s popisem viditelného okolí. Dobový tisk tuto událost zmínil mimochodem i slovy: "Panoramatický výhled z věže dolů do údolí Labe nebo Krušných hor je nádherný a všichni návštěvníci jsou jím okouzleni. Ale i hostinec si dnes přijde na své, protože z výstupu na horský vrchol máte úplně sucho v krku...“

Hned o rok později přibyla kamenná cesta k vrcholu, jejíž pozůstatky, na rozdíl o staveb na vrcholu, se dají ještě dnes najít. V roce 1897 byla k restauraci přistavěna nová velká veranda a kuželna a členy turistického spolku sekce "Hopfengarten" byla vybudovala kamenná cesta do Krásného Studence / Schönbornu a byly obnoveny obě cesty vedoucí na Chmelník, poškozené prudkými dešti. V roce 1899 proběhla další úprava cesty k vrcholu - byly postaveny serpentýny k zmírnění prudkého stoupání a o rok později dostala cesta pod vrcholem dokonce elektrické osvětlení. V lednu roku 1901 poničil dřevěnou rozhlednu na vrcholu ničivý orkán. Opravena byla v roce 1902. Bohužel v roce 1914 věž s restaurací zničil požár a již nebyla nikdy obnovena. Dnes po ní nejsou žádné stopy. Davy turistů to však od návštěvy vynikajícího vyhlídkového místa nijak neodradilo a turisté vrchol navštěvují i dnes.
 

        
        
        
        
        
        

Z vrcholu výhled jihovýchodním směrem na pásmo kopců od Valkeřic po Kukelský hřeben. Krásně je odtud vidět Sedlo, Buková Hora, Kočičí vrch, Netterskoppe, Vrabinec i Kohout. Na vrcholu, kam vede z Chrochvic i Krásného Března žlutě značená turistická cesta, je stůl s lavicemi i posezení kolem ohniště s roštem a vyřezávanou lavicí, které zde nechal v roce 2020 obnovit Lesní úřad v Děčíně. Přímo u vrcholového kamene je pietní místo stejně jako přímo pod vyhlídkou. Na západním úbočí kousek vpravo od míst kde značená cesta od Chrochvic odbočuje že široké cesty na pěšinu je vyhlídkové místo. Opět s ohništěm a vyřezávaným posezením. Odtud lze spatřit na levé straně Javorský vrch a mezi Lotarovým vrchem a Kloboukem pak v pozadí masívní stolovou horu, Děčínský Sněžník. Na severním svahu Chmelníku se tyčí "Břečťanová jehla", krásná čedičová špice porostlá břečťanem, pod jehlou jsou patrné zbytky kamenky (kamenného chodníku) a níže u žlutě značené cesty od Chrochvic pak poničená hrobka Josefa Fritsche. Na východním úpatí se rozkládají pozůstatky letní rezidence továrníka Umlaufta, zaniklá po druhé světové válce. Svahy pod vrcholem jsou převážně suťovité, porostlé listnatým lesem (většina smrků byla odtěžena při kůrovcové kalamitě).


           
           
        
        
        
        
         

Chmelník na Facebooku

Geologická charakteristika Chmelníku

Přivaděč z Děčína na D8 má vést přes území sesuvů, rizika zkoumají sondy (09-2020)

Chrochvický potok

    
        
        

        
        
  

Zaniklá rezidence Freidenkerheim
395 m

Na západním konci Chmelnice (městská část Děčína) se v zarostlé stráni na úbočí Chmelníku nacházejí zbytky bývalé letní rezidence děčínského fabrikanta Josefa Umlaufta (Jos. Umlauft & Co. Fabrik für Dachpappen und Teerprodukte. Bodenbach a. d. Elbe, který se z obyčejného pokrývače se vypracoval až na majitele továrny), později v majetku Adolfa Brandta (Papierwerke Adolf Brandt, Eulau bei Bodenbach, později Obalex a Sepap, dnes DS Smith), který rezidenci zakoupil i proto, že se zde léčila jeho chorá dcera. Vznik areálu je datován do 70. let devatenáctého století. Josef Umlauft hostil ve své rezidenci přátelé z řad tzv. "volnomyšlenkářů" (Die Freidenkerbewegung). Ostatně původní název rezidence "Freidenkerheim" (Domov volnomyšlenkářů) dával jasně najevo, že zde probíhaly vášnivé debaty, meditace a rozpravy na téma. V areálu kromě vily stály i hospodářské budovy a domek pro zahradníka (dochovaly do dnešních dnů a jsou v soukromém majetku, hospodářské budovy jsou na mapách označovány jako "letohrádek"), malý bazén, vyhlídkové kamenné terasy a parkově upravený svah s dvouramennou cestou (dnes kompletně zalesněný) k malému mauzoleu s bustami předních volnomyšlenkářů. Do dnešních dnů se dochovaly torza cest, schodišť, torzo malého sklepení pod vilou, torzo bazénu i část oplocení, zbytky teras, mauzoleum i obelisk .... Po vysídlení němců (i rodiny Brandtů) po druhé světové válce došlo k vysídlení vily (zanikla koncem padesátých let dvacátého století). Od té doby areál chátrá a kolují o něm různé zvěsti, například, že zde stávaly tzv. Sluneční lázně. Většina bývalé rezidence je volně přístupná, nejlépe z ulice "V Lukách".
 

            
           
          
          
          
          
          
          
        
     

Bývalý restaurant Immenheim s malým zooparkem
345 m

Na severovýchodním úbočí Chmelníku otevřel v roce 1909 Josef Fritsche lesní hostinec "Immenheim" (Včelín). Restaurace s ubytováním a kuželnou, parkově upraveným okolím s malou botanickou zahradou i zoo koutkem (Wildpark), čítající pávy, lvy i např. bílé jeleny, byla oblíbeným výletním bodem na cestě k vrcholu Chmelníku. Po smrti Josefa Fritsche převzal vedení podniku jeho syn Josef (druhý syn je spolu s otcem pochovaný v nedaleké hrobce (volně přístupná nedaleko u cesty k vrcholu), který jej vedl až do druhé světové války. Většina budov se zachovala do dnešní doby a jsou v soukromém vlastnictví. Zvěsti o tom, že by byl areál zničen při velkém sesuvu o velikonocích v roce 1914 jsou nepravdivé, jelikož sesuvy půdy byly v jiné části.

           
           
           
           
        

Zaniklý hostinec Wartburg
326 m

Velký sesuv o velikonocích 1914 jen o "vlásek" (v řádu desítek metrů) minul další z tehdejších vyhlášených hostinců "Wartburg", z kterého dnes zbyly jen sotva znatelné základy. Nacházel se na na cestě z Chrochvic na Chmelník vpravo od ulice "U obory" na kraji lesíka asi dvěstě metrů nad odbočením "Jílovské" ulice (z které se sem také dostanete po staré cestě). Místo kde stával, najdete podle malého posezení a houpačky na stromě. Tato krásná dřevěná stavba s dvěmi věžemi, byla původně "výstavním" pavilonem podmokelského pivovaru, jenž byla umístěna v roce na 1902 na Německé živnostenské a průmyslové výstavě v Děčíně (Deutsche Gewerbe-industrie und Landwirtschaftliche Ausstellung) a poté byla "přenesena" na severovýchodní svah Chmelníku. Nebyl to ojedinělý počin, neboť z té samé výstavy byl například na vrch "Bažantnice" u Nové Oldřichova u České Kamenice přenesen hostinec s rozhlednou "Scheibenwarte", dnes už také zaniklý. Hostinec Wartburg sloužil jako oblíbené výletní místo až do roku 1945, kdy lehl požárem. Pokud se sem vypravíte na poznávací procházku, podívejte se pár desítek severně od bývalého hostince, kde na vlastní oči uvidíte okraje "velkého sesuvu" z roku 1914, který lze velmi dobře pozorovat i při procházení "Jílovskou" ulicí.

           
           
           
        
  

Zpět na přehled turistických cílů

POSLEDNÍ AKTUALIZACE
24.11..2022

Stránky jsou provozovány za laskavého přispění: