(Hopfenberg)
508 m
Zaniklá rezidence Freidenkerheim
& bývalé Restauranty Immenheim a Wartburg
Výrazný zalesněný nefelinitový kužel na jihozápadním okraji Děčína (do roku 1942 Podmokel / Bodenbachu) je unikátně zachovaným pozůstatkem struskového kužele s tvarově patrným reliktem kráteru ve vrcholové části hory. Spolu s Popovickým vrchem (356 m), Kloboukem (502 m) a Lotarovým vrchem (510 m) tvoří tzv. Studeneckou vrchovinu. Na jeho úbočích se rozkládají místní části Děčína - jihovýchodním Chmelnice / Hopfengarten, nížeji pak Vilsnice / Wilsdorf, na východním úbočí Chrochvice / Krochwitz a na severním úbočí se rozkládá Krásný Studenec / Schönborn. Chmelník je součástí "Bohyně", tedy jednoho z nejrozsáhlejších sesuvných území v České republice. Četné sesuvy zde byly zapříčiněny měkčími křídovými horninami. Nejvíce byla sesuvy postižena severovýchodní až severojižní strana Chmelníku, tedy směr Krásný Studenec, Chrochvice. I přesto je vrcholová plošina Chmelníku a část jižního svahu na pevném skalním podkladu. První datované zmínky o zdejších sesuvech jsou zmiňovány v roce 1736, následně 1823 a 1850. Asi k největšímu sesuvu došlo 30. března 1914, který postupně pokračoval až do 25. dubna. Tehdy se dalo do pohybu na severním a severozápadním svahu neskutečné množství zeminy, které sebou vzalo 24 hektarů lesa, luk, polí a pastvin. Okraj sesuvu končil až v Krásném Studenci, kde bylo trhlinami zasaženo několik stavení včetně kostela, v délce kolem 400 m byl přerušen Chrochvický potok / Welz a dokonce zde vzniklo i několik vodních jezer. Objevily se nové prameny, zmizel jeden rybník, bylo přerušeno nebo zcela zničeno několik cest. Ke zvládnutí pohromy a obnovy cest a koryta potoka tehdy byla povoláno i vojsko z Terezína a Litoměřic. Na severním a severozápadním svahu Chmelníku ze dodnes lehce spatřit místa zasažená tímto sesuvem - například na žlutě značené turistické cestě z Chrochvic na vrchol, po obou stranách Jílovské ulice a dál na Krásný Studenec.
V roce 1895 sekce "Hopfengarten /Chmelnice" horského
spolku pro České Švýcarsko (Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz) vystavěla
na jen málo zalesněném vrcholu 15 m vysokou vyhlídkovou dřevěnou věž a útulnu s
restaurací včetně orientační cedule s popisem viditelného okolí. Kamenná cesta
na vrchol byla spolkem vystavěna hned o rok později a ještě dnes se dají
rozeznat její pozůstatky. V roce 1897 nechala sekce "Hopfengarten" přistavět na
vrcholu k restauraci novou velkou verandu a kuželnu a vybudovala kamennou cestu
do Krásného Studence / Schönbornu a obnovila obě cesty vedoucí na Chmelník
poškozené prudkými dešti. V roce 1899 proběhla další úprava cesty k vrcholu -
byly postaveny serpentýny k zmírnění prudkého stoupání a o rok později dostala
cesta pod vrcholem dokonce elektrické osvětlení. V lednu roku 1901 poničil dřevěnou rozhlednu na
vrcholu ničivý orkán. Opravena byla v roce 1902. Bohužel v roce 1914 věž s
restaurací zničil požár a již nebyla nikdy obnovena. Dnes po ní nejsou žádné
stopy. Davy turistů to však od návštěvy vynikajícího vyhlídkového místa nijak
neodradilo a turisté vrchol navštěvují i dnes.
Z vrcholu výhled jihovýchodním směrem na pásmo kopců od Valkeřic po Kukelský hřeben. Krásně je odtud vidět Sedlo, Buková Hora, Kočičí vrch, Netterskoppe, Vrabinec i Kohout. Na vrcholu, kam vede z Chrochvic i Krásného Března žlutě značená turistická cesta, je stůl s lavicemi i posezení kolem ohniště s roštem a vyřezávanou lavicí, které zde nechal v roce 2020 obnovit Lesní úřad v Děčíně. Přímo u vrcholového kamene je pietní místo stejně jako přímo pod vyhlídkou. Na západním úbočí kousek vpravo od míst kde značená cesta od Chrochvic odbočuje že široké cesty na pěšinu je vyhlídkové místo. Opět s ohništěm a vyřezávaným posezením. Odtud lze spatřit na levé straně Javorský vrch a mezi Lotarovým vrchem a Kloboukem pak v pozadí masívní stolovou horu, Děčínský Sněžník. Na severním svahu Chmelníku se tyčí "Břečťanová jehla", krásná čedičová špice porostlá břečťanem, pod jehlou jsou patrné zbytky kamenky (kamenného chodníku) a níže u žlutě značené cesty od Chrochvic pak poničená hrobka Josefa Fritsche. Na východním úpatí se rozkládají pozůstatky letní rezidence továrníka Umlaufta, zaniklá po druhé světové válce. Svahy pod vrcholem jsou převážně suťovité, porostlé listnatým lesem (většina smrků byla odtěžena při kůrovcové kalamitě).
Geologická charakteristika Chmelníku
Přivaděč z Děčína na D8 má vést přes území sesuvů, rizika zkoumají sondy (09-2020)
Zaniklá rezidence Freidenkerheim
395 m
Na západním konci Chmelnice (městská
část Děčína) se v zarostlé stráni na úbočí Chmelníku nacházejí
zbytky bývalé letní rezidence děčínského fabrikanta Josefa Umlaufta
(Jos. Umlauft & Co. Fabrik für Dachpappen und Teerprodukte.
Bodenbach a. d. Elbe, z obyčejného pokrývače se vypracoval až na
majitele továrny), později v majetku Adolfa Brandta (Papierwerke
Adolf Brandt, Eulau bei Bodenbach, později Obalex a Sepap, dnes DS
Smith). Vznik areálu je datován do 70. let devatenáctého století.
Josef Umlauft hostil ve své rezidenci přátelé z řad tzv.
"volnomyšlenkářů" (Die Freidenkerbewegung). Ostatně původní název
rezidence "Freidenkerheim"
(Domov volnomyšlenkářů)
dával jasně najevo, že zde probíhaly vášnivé debaty, meditace a
rozpravy na téma. V areálu kromě vily stály i hospodářské budovy a
domek pro zahradníka (dochovaly do dnešních dnů a jsou v soukromém
majetku, hospodářské budovy jsou na mapách označovány jako
"letohrádek"), malý bazén, vyhlídkové kamenné terasy a parkově upravený
svah s dvouramennou cestou (dnes kompletně zalesněný) k malému mauzoleu s bustami
předních volnomyšlenkářů. Do dnešních dnů se dochovaly torza cest,
schodišť, torzo malého sklepení pod vilou, torzo bazénu i část
oplocení, zbytky teras, mauzoleum i obelisk .... Po vysídlení němců
po druhé světové válce došlo k vysídlení vily (zanikla koncem
padesátých let dvacátého století). Od té doby areál chátrá a kolují
o něm různé zvěsti, například, že zde stávaly tzv. Sluneční lázně.
Většina bývalé rezidence je volně přístupná, nejlépe z ulice "V
Lukách".
Bývalý restaurant Immenheim s malým zooparkem
345 m
Na severovýchodním úbočí Chmelníku otevřel v roce 1909 Josef Fritsche lesní hostinec "Immenheim" (Včelín). Restaurace s ubytováním a kuželnou, parkově upraveným okolím s malou botanickou zahradou i zoo koutkem (Wildpark), čítající pávy, lvy i např. bílé jeleny, byla oblíbeným výletním bodem na cestě k vrcholu Chmelníku. Po smrti Josefa Fritsche převzal vedení podniku jeho syn Reinhold (druhý syn je spolu s otcem pochovaný v nedaleké hrobce (volně přístupná nedaleko u cesty k vrcholu), který jej vedl až do druhé světové války. Většina budov se zachovala do dnešní doby a jsou v soukromém vlastnictví. Zvěsti o tom, že by byl areál zničen při velkém sesuvu o velikonocích v roce 1914 jsou nepravdivé.
Zaniklý hostinec Wartburg
326 m
Velký sesuv o velikonocích 1914 jen o "vlásek" (v řádu desítek metrů) minul další z tehdejších vyhlášených hostinců "Wartburg", z kterého dnes zbyly jen sotva znatelné základy. Nacházel se na na cestě z Chrochvic na Chmelník vpravo od ulice "U obory" na kraji lesíka asi dvěstě metrů nad odbočením "Jílovské" ulice (z které se sem také dostanete po staré cestě). Místo kde stával, najdete podle malého posezení a houpačky na stromě. Tato krásná dřevěná stavba s dvěmi věžemi, byla původně "výstavním" pavilonem podmokelského pivovaru, jenž byla umístěna v roce na 1902 na Německé živnostenské a průmyslové výstavě v Děčíně (Deutsche Gewerbe-industrie und Landwirtschaftliche Ausstellung) a poté byla "přenesena" na severovýchodní svah Chmelníku. Nebyl to ojedinělý počin, neboť z té samé výstavy byl například na vrch "Bažantnice" u Nové Oldřichova u České Kamenice přenesen hostinec s rozhlednou "Scheibenwarte", dnes už také zaniklý. Hostinec Wartburg sloužil jako oblíbené výletní místo až do roku 1945, kdy lehl požárem. Pokud se sem vypravíte na poznávací procházku, podívejte se pár desítek severně od bývalého hostince, kde na vlastní oči uvidíte okraje "velkého sesuvu" z roku 1914, který lze velmi dobře pozorovat i při procházení "Jílovskou" ulicí.
