HRADIŠTĚ U SVÁDOVA
(Radischken, Svádovský vrch)
264 - 275,3 m

Hradiště je takový napůl nevýrazný vrch v Labském údolí mezi Svádovem a Valtířovem. Svojí nevelkou výšku si však vynahrazuje délkou náhorní plošiny. Turisty moc vyhledávaný není a to i přesto, že na jeho náhorní plošině bývalo kdysi středověké hradiště a v roce 1897 zde archeolog a novinář Adolf Kirschner našel poklad v podobě bronzových předmětů lužické kultury. Usuzuje se, že v minulosti, zejména ve středověku, byla skoro sedm stovek metrů dlouhá náhorní plošina využívána i jako místo k předávání ohňových zpráv. Čím je ale Hradiště rozhodně zajímavé je jeho geologické složení. Je totiž tvořen horninou, která není v Českém středohoří zrovna běžná a za kterou vděčí nedalekému "roztockému intruzivnímu komplexu". Hlavním "stavebním kamenem" celého vrchu je hrubozrnné hlubinné magma intermediálního složení, které na rozdíl od žuly neobsahuje křemen - tzv. sodalitový syenit, která se v menší míře projevuje i v nedalekém okolí, tedy na sousedním Šibeničním vrchu, dále pak ještě například u zaniklé obce Vitín, u obce Zubrnice či poblíž osady Varta.

                                                                    

V druhé polovině 19. století, kdy celé Labské údolí zaznamenávalo prudký rozmach turistického ruchu, byla upravena vyhlídková cesta s četnými vyhlídkami na protější vrchy z Valtířova po severozápadním okraji vrcholové plošiny až k vrcholu nad Svádovem, kde byla postavena i malá útulna / přístřešek, která měla chránit turisty za nepřízně počasí. Pod vrcholem nad Svádovem bylo dokonce upraveno i skalisko pro vybudování vyhlídky i s přístupovou cestou. A turisté sem samozřejmě chodili. Jenže vše se změnilo s příchodem druhé světové války a hlavně v období po ní, kdy lidé na nějakou dobu zcela přestali turistice holdovat. Na jižním svahu Hradiště jsou historicky zaznamenané vinice, např. ještě v roce 1831 byla jejich výměna 7,5 ha. Ještě do poloviny padesátých let minulého století byla západní část vrcholu upravená jako ovocný sad (asi 1/3 celé plochy vrcholu). V šedesátých letech však ovocné stromy ubývaly, zejména díky novo osídlencům.  V polovině sedmdesátých let už nebylo po sadech ani památky. Část západního vrcholu sloužila jako louka, na jihozápadních svazích vystřídala bývalé sady postupně rekreační chatková zástavba. Na louce, která už představovala pouze 1/6 vrcholu (zbytek pohltil les) byl na přelomu tisíciletí vystavěn telekomunikační stožár (vysílač radiových frekvencí VKV-FM & Základnová stanice BTS pro GSM-LTE s 35 metrů vysokou anténou, vysílající O2 / Rock Rádio / Hitrádio North Music) a celá louka začal pomalu zarůstat lesem až do dnešní podoby. Nesmíme však zapomenout zmínit ani bývalé kamenolomy, které zde na severozápadním a severním svahu na krátkou dobu vznikly.

                                

Větší část vrchu i s nižším vrcholem se nachází v katastru obce Valtířov, jihozápadní část včetně vrcholu spadá do katastru obce Svádov, cely jihovýchodní svah pak do katastru obce Olešnice (spolu se Svádovem tedy do území města Ústí nad Labem). Většina vojenských i jiných map do roku 1945 zmiňuje pouze jediný vrchol Hradiště (ten nižší v severovýchodní části vrcholové plošiny), dnešní mapy na to ale též nejsou nejlépe a jako vrchol zmiňují kótu 270 u telekomunikační věže. Jenže skutečný vrchol se nachází v podstatě u jihozápadního okraje vrcholové plošiny ve výšce 275,3 metru. Na Hradiště žádná značená cesta nevede, nejpřístupnější je od konečné autobusu MHD Olešnice, odkud z křižovatky silnic vede vzhůru k vrcholu neznačená široká cesta, po níž se po cca 300 metrech stoupání dostanete na jihozápadní okraj náhorní plošiny. Vydat se sem můžete ale i z opačného konce Olešnice.

                                                     

Pohled z dronu nad vrchem Hradiště

Vyhlídka Skalka Antona Tschernaye >>>

Svádov >>>

Valtířov >>>

Přívoz Svádov - Neštěmice >>>

Železniční zastávka Svádov >>>

Zpět na přehled turistických cílů

POSLEDNÍ AKTUALIZACE
14.11.2023

Stránky jsou provozovány za laskavého přispění: