HŘÍDELÍK
(Hrzidelik)
pozůstatky hradu na pískovcovém masívu
362 m

Na jihozápadním okraji Blíževedel (1292 jako majetek pražského biskupství povýšeny králem Václavem II. na městečko) na skalním pískovcovém bloku se rozkládají zbytky někdejšího hradu postaveného někdy v druhé půlce 13. století na tzv. Lužické stezce. Písemně je doloženo, že v půlce 14. století byl centrem tehdejšího biskupského statku, který spravoval purkrabí sídlící na Hřídelíku. Jedním z nich byl i Martin z Hřídelíka. Jenže v roce 1375 Hanuš z Dubé a z Helfenburku, prodal pražskému arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimi svůj hrad Hrádek (Helfenburk) u Úštěku, který se tak stal novým centrem nejvyšší české církevní instituce zahrnující majetky od Roudnice nad Labem přes panství Hrádek až k Hřídelíku a Blíževedlům. Hřídelík tak ztratil své postavení a začal být používán jako vězení pro kněze odsouzené církevním soudem pražské arcidiecéze. Ještě v roce 1395 je však připomínán jako sídlo dominikánského kláštera. Už však za husitských válek (1434–1437) byl pobořen. V období třicetileté války (1618 - 1648) se zde schovávali místní obyvatelé před Švédy, kteří hrad nakonec vypálili. Od roku 1647 je pak uváděn jako majetek biskupského panství Stvolínky a na starých mapách se většinou objevuje pod názvem "Ruine Altes Haus".Až o dvě století později ve 30. letech 19. století nechal v jeho ruinách Augustin Hille, bikup litoměřický, vystavět malý cihlový letohrádek, jehož osud však neměl dlouhého trvání. Už o dvacet let později chvíli ještě sloužil jako hostinec v době rozmachu turismu v Dubském Švýcarsku (Daubaer Sweiz), poté však začal sloužit jako nouzové bydlení, útočiště lapků a postupně se rozpadal. Ještě v roce 1906 zde nechal blíževedelský Franz Josef Pietzsch vyčistit pozemek od sutin a odkryl nádvoří, kde pak provozoval letní restauraci. Nevydržela však dlouho, protože ještě před první světovou válkou byl Hřídelík, resp. jeho kryté prostory využívány jako sušárny. A tím taky skončilo jakékoli další využití hradu, který dál chátral a rozpadal se. 20 ledna 1965 byl pak jako nemovitá památka zapsán do státního seznamu kulturních památek.
Z náměstí v Blíževedlích je to sem jen kousek, necelý půlkilometr po červeně značené cestě do Úštěku. Pískovcovou skálu spatříte hned za posledním domem ve vsi. Jakmile se dostanete do její blízkosti, na chvilku se zastavte a v duchu si představte kamenný jednopatrový hrad s obrannou baštou a větrným mlýnem, příkopem a hospodářskými budovami v předhradí. Dnes z toho všeho najdete jen zbytky hradeb a letohrádku na vyšším sklaním útesu, kam se bezpečně dostanete chodbou ve skalní spáře se schodištěm ústícím na vršku skály mezi zbytky hradem. Na vedlejším menším skalisku dnes již žádné pozůstatky nejsou. Cesta na Hřídelík je nenáročná, můžete se zde zastavit třeba cestou z výletu, nebo si naplánovat cestu na blízký Ronov či Hvězdu.

 

        
        
        
        
        

Hřídelík - hrady.cz

Na hradě Hřídelík bylo vězení pro provinilé kněze

Skalní hrad Hřídelík

Hrad Hřídelík - nemovitá kulturní památka od roku 1965


        
        
        
        
        

Blíževedly >>>

Železniční stanice Blíževedly >>>

Ronov - vrch 552 m se stejnojmennou zříceninou hradu >>>

Zřícenina hradu Hřídelík >>>

Šibeniční vrch - 353 m >>>

Zpět na přehled turistických cílů


POSLEDNÍ AKTUALIZACE
17.1.2022

Stránky Dálnice D8 & okolí  jsou provozovány
za laskavého přispění společností: