Národní přírodní památka
250 m
Odkrytá skalní stěna na návrší jihovýchodního výběžku Židovského kopce, v níž v roce 1953 učinil geolog Miroslav Malkovský zásadní objev geologického úkazu "kamenných sluncí", tedy zvláštních úkazů, které jsou podobné dětským kresbám slunce či jednoduchým náčrtkům slunce. V té době už byla činnost malého lomu již ukončena. Získávalo se zde tzv. "ostřivo", tedy sopečný tuf, který se namlel a používal jako příměs do směsi pro výrobu pálených cihel v nedaleké cihelně (zlepšení kvality cihlářské hlíny), která se do dnešních dnů dochovala už ve značně zbídačeném stavu. Lokalita byla ještě ten samý rok prohlášena za "státní přírodní rezervaci", která byla v roce 1992 překlasifikována na "národní přírodní památku" o rozloze 0,44 ha. Hlavním předmětem ochrany je zachování unikátního geologického jevu tzv. "kamenných sluncí", které jsou dokladem explozivní sopečné činnosti. Druhým cílem je pak ochrana a udržování stepních společenstev s výskytem velkého počtu chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Jak vznikala kamená slunce? Při mohutné explozivní erupci roztaveného magmatu a
sopečných plynů ve třetihorách, vznikla trychtýřová hrdla (krátery, tzv. maary,
stovky metrů hluboké), která se postupem doby zaplňovala sopečným popelem i
vyvrženinami a úlomky hornin ze stěn kráterů. Právě tyto úlomky hornin, které
byly mnohem chladnější než okolní sopečné magma se staly centry budoucích
kamenných sluncí, neboť jejich okolí vlivem rozdílné rychlosti chladnutí
popraskalo. A právě rychlé chladnutí sopečného popela a jeho zmenšování obejmu,
je příčinou radiálních puklin po obvodu, tedy paprsků "slunce".
Zdejší teplé a suché klima svědčí stepnímu společenství rostlin, mezi jejichž
zástupce patří koniklec luční český, len rakouský, bělozářka liliová, kozinec
bezlodyžný, silenka paušnice, rýt žlutý, vlnice chlupatá, třezalka ozdobná či
třeba divizna brunátná,modřenec tenkokvětý nebo kavyl Ivanův. V těsné blízkosti
chráněné lokality protéká Hnojnický potok, kde se nachází i staré vrby. Na
chráněném území se vyskytuje vzácná kobylka Tettigonia caudata, střevlíci,
drabčíci, motýl modrásek, soumračník proskurníkový či nelétavá a jedovatá majka
Meloe decorus. žijí zde o ropuchy a to jak obecné tak i zelené, skokan
skřehotavý, můžete tu potkat užovku hladkou, slepýše či ještěrku obecnou, z
ptačí říše pak třeba zástupce slavíka obecného, strnada lučního, ťuhýka obecného
či křepelky polní.
Kdysi okolo vedla červeně značená turistická cesta, dnes zde však už nevede žádná značená trasa. Zbytky bývalé cihlářské pece najdete v blízkosti silnice II/249 mezi Košticemi a Libčevsí, necelý kilometr vpravo v remízku před obcí Hnojnice. Jen co by kamenem dohodil, cca 200 metrů jihovýchodním směrem se v zarostlém lesním remízku nachází technická památka - cihlářská pec.
Kamenná slunce - geologická charakteristika
Kamenná slunce u Hnojnic a barokní pyramida aneb unikáty Českého středohoří
Kamenná slunce (Národní přírodní památka)
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
13.4..2023
Stránky jsou provozovány za laskavého přispění:
