(Krebsberg / Račí hora)
205 m
KANON
zaniklý skalní ostroh
Na pomezí ústeckého Krásného Března a Neštěmic vybíhá směrem k Labi čedičová skála Krebsův vrch, česky Račí hora) se zajímavou odlučností čediče v šestiboké sloupky. Na východní straně vrchu byl počátkem 20. století nalezen vzácný minerál zeofylit. Název Krebsův vrch byl odvozen od příjmení zahradníka ze sousedního krásnobřezenského zámku, který na strmé stráni pod vrchem založil kamennou vyhlídku na starých zdech historického opevnění. Na Krebsově vrchu byly učiněny četné archeologické nálezy z mladší doby bronzové, kdy na ostrožně nad řekou zřejmě stávalo opevněné sídliště - hradiště Krásné Březno. Byly zde objeveny stopy jak lužické tak i slovanské kultury. Ještě ve starší době se na vrcholku a jižních svazích pěstovala vinná réva a vrchu se říkalo "Vinná zahrada". Již v polovině 19. století však byla část jižního a část západního svahu Krebsova vrchu částečně odtěžena. Důvodem byla nejen požadovaný prostor pro vybudování železniční trati z Prahy do Drážďan, ale i velká poptávka po stavebním kameni. Takže zde vznikl i patrový kamenolom s drtírnou "Steinbruch Krebshöhe". Díky prvním odstřelům vznikl na okraji kamenolomu (západní část směrem k Ústí) nad železniční zajímavý skalní ostroh - útvar ve tvaru kanónu, podle nějž by také pojmenován. V roce 1901 se z něj dokonce symbolicky vystřelila vítací salva na počest po Labi proplouvajícího parníku s císařem Františkem Josefem I. Na přelomu 19. a 20.století byla na severní části vrchu vystavěna vodárna, která je zde dodnes. V roce 1915 byla prodloužena jednokolejová tramvajová trať z Krásného Března do Neštěmic. Tehdy však ale tramvajové koleje vedly ulicí "Na Rybníčku" do podjezdu pod železniční tratí a ulicí Veslařskou vedla až k železničnímu přejezdu v Neštěmicích.
Bohužel chvíle skalního ostrohu "Kanonu" byly sečteny ve chvíli, kdy se německá samospráva rozhodla rozšířit, či spíše vybudovat novou silnici nad železniční tratí (dnešní Opletalova ul.), která by byla průjezdná i při povodních. Dynamit pak dílo zkázy dokonal v roce 1939, dva roky před tím, než zemřel významný geolog Emanuel Hibsch, který ve svém životě aktivně bojoval proti ničení geologicky cenných lokalit Českého středohoří. V průběhu druhé světové války zde prý byl vybudován skrz celý masív tunel, který sloužil jako protiletecký kryt. Na stavbě silnice i tunelu se podíleli zajatci z neštěmického internačního zajateckého tábora. Hned po válce byla vystavěna nová jednokolejná tramvajová trať z Krásného Března do Neštěmic, vedoucí po straně nově proražené / postavené silnici mezi železniční tratí a už bývalým kamenolomem. Stará tramvajová trať vedoucí dole pod železniční tratí byla snesena. Neštěmice se k městu Ústí nad Labem připojily v roce 1986.
Pro fandy Ústeckých tramvají - fotografie z Kanonu
Sloupcovitý a kulovitý rozpad čediče Neštěmice
VYHLÍDKA FRANTIŠKA MÁLKA
vyhlídkové místo na pomezí Krásného Března a Neštěmic
Vyhlídku pojmenovanou po známém ústeckém turistickém nadšenci Františku Málkovi
(více v odkazu níže) nechalo vybudovat město Ústí nad Labem. Otevřena byla v
září roku 2020. Financována částkou 350 tis. Kč byla z tzv.
participativního rozpočtu „Ústečané společně“ - vymezená část rozpočtu města
určena na realizaci návrhů projektů občanů města Ústí nad Labem.
Vyhlídka se zastřešeným dřevěným přístřeškem vybaveným dvěma prapodivnými
sedačkami, dvojicí odpadkových košů, informační cedulí a dřevěným zábradlím
ohraničující terénně upraveným povrchem, je přístupná ze sídliště "Pod
vyhlídkou", nezpevněnou a neznačenou cestou, vedoucí za základní školou, podél
vodárny. Výhled zahrnuje území kolem řeky Labe od protějšího Svádova přes část
centra města až po Erbenovu vyhlídku.
