KRAVAŘE V ČECHÁCH
železniční zastávka
327 m

Další opuštěná nádražní budova bez využití. Poté, co byla opuštěna zaměstnanci železnice a posléze i nájemníky, neutěšeně chátrá ... A přitom na krásném místě přímo pod majestátním Ronovem se stejnojmenným hradem. V současnosti zde prochází pouze jedna železniční kolej, do vlaku se nastupuje z nástupiště se zpevněnou hranou a v případě nepřízně počasí se lze schovat do výklenku nádražní budovy (dřívější vchod). Do druhé poloviny dvacátého století (dle leteckých map ještě v roce 1968) byla ve stanici ještě i druhá,  nákladní kolej, a to blíže k nádražní budově, ukončená u dřevěného skladiště s nákladovou rampou (do padesátých let byly skladiště dvě). Výhybka byla na stvolíneckém zhlaví v místech zhruba v polovině vzdálenosti mezi nádražní budovou a mostkem přes místní komunikaci.

Pokud si zvolíte železniční stanici Kravaře za výchozí bod pro návštěvu blízkého Ronova, musíte se odtud vydat cca 200 metrů směrem k městečku Kravaře, kde na přemostění obchvatu Kravař najdete turistický rozcestník, odkud pak cesta vede přes železniční trať u bývalého vechtru přímo k Ronovu ...

        
        
        

Jednokolejná regionální železniční trať z Lovosic přes Litoměřice do Čeké Lípy byla zprovozněna 20.12.1898 a s ní i kolejová spojka mezi Žalhosticemi a Velkými Žernoseky. Úsek Lovosice - Litoměřice byl zprovozněn už 1.10.1898. Trať je součástí tzv. Severočeská transverzálky, vystavěné v letech 1896 - 1900 společností ATE (Aussig-Teplitzer Eisenbahn neboli po česku ÚTD - Ústecko-teplické dráhy) s náklady na výstavbu ve výši 50 mil. korun. Koncese na stavbu byla společnosti udělena 13.6.1896.
Po vzniku Československa byla 1. ledna 1923 ATE znárodněna a od té doby trasa patřila do sítě Československých státních drah (ČSD). Po připojení Sudet k Německu patřila v letech 1938 - 1945 pod Deutsche Reichsban. Od 1.1.1993 je po rozdělení Československa spravována společností ČD a.s., od roku 2003 pak společností SŽDC (od r. 2020 společností SŽ a.s.).
Zpočátku na trati jezdily čtyřtendrové lokomotivy řady IVb a IVc, protože zde pravidelně jezdily těžké uhelní vlaky s nosností až 650 tun (tažené třemi stroji). Ve třicátých letech minulého století zde používaly ČSD hlavně lokomotivy řady 524.1, po druhé světové válce pak lokomotivy řady 556.0, 464.0 i 475.0, které zde jezdily až do roku 1979, kdy byly nahrazeny motorovými stroji, převážně T 466.2 V devadesátých letech minulého století se zmenšoval objem přepravovaných nákladů a po roce 2002 klesl na absolutní minimum a od roku 2011 není provozována krom příležitostných jízd vůbec. Osobní doprava je do konce sedmdesátých let minulého století vedena převážně motorovými vozy řady M 131, M 262 a později pak řady 810, v současnosti pak jednotkami Regionova.


        
        
        
        

Ronov - vrch 552 m se stejnojmennou zříceninou hradu >>>

Dubičná - železniční zastávka >>>

Zpět na přehled turistických cílů


POSLEDNÍ AKTUALIZACE
12.11.2021

Stránky Dálnice D8 & okolí  jsou provozovány
za laskavého přispění společností: