Brána Čech
(Böhmisches Tor)
Naučná stezka "Brána Čech" na levém břehu
Labe mezi Malými Žernoseky a Litochovicemi nad Labem,
resp. její pozůstatky, o které se nikdo nestará (2022).
&
Vyhlídka "Porta Bohemica" - 252 m
Na mapách najdete na levém straně České brány naučnou stezku "Brána Čech", vedoucí mezi železničními zastávkami Malé Žernoseky a Litochovice nad Labem. Nemilým překvapením však je fakt, že ani na jednom začátku naučné stezky nenajdete žádnu ceduli s informacemi o stezce ani směrové šipky kudy se vydat. Projekt naučné stezky byl přitom realizován poměrně nedávno, v roce 2015, občanským sdružením "Porta Bohemica" za podpory "Programu rozvoje venkova poskytnutého prostřednictvím SZIF a MAS České středohoří". Bohužel, jak později na své cestě zjistíte, byla to zřejmě jen "jednorázová" akce bez další snahy se o naučnou stezku jakkoli v budoucí době starat. Nechme však realizační kapitolu stranou a pojďme si stezku projít.
Vycházíme tedy od turistického ukazatele u železničního přejezdu poblíž vlakové zastávky Malé Žernoseky, přecházíme železniční trať ve směru od hlavní silnice a rovně pokračujeme po rozbité cestě po žluté značce. Ale jen necelých 150 metrů, kdy se cesta prudce stáčí vlevo u informační cedule "Litoměřická Vinařská stezka". Odtud se vydáme rovně zleva druhou pěšinou (ne tou širší podle oplocení zahrádek, ale tou pravou, u které stojí "torzo" informační tabule naučné stezky, tedy jen dřevěná konstrukce). Pomalu stoupáme úvozovou cestou na jihovýchodní cíp "Dobrého" a následně se cestou přes pole s pěknými výhledy, po zhruba sedmi stech metrech dostaneme k dalšímu torzu informační cedule (mapy toto místo označují jako "Pod vinárnou" či "Pod Dobrým"). Po chvíli se dostaneme na zeleně značenou cestu z Malých Žernosek, po které budeme pokračovat až do Litochovic. Okolo zahrádek a vinic dojdeme až k pěkné zvoničce (bohužel se o ní nic bližšího nedozvíme, označení někdo ukradl a informační stojan je opět bez informací, tedy až na plakátek "Vinařství sv. Tomáše"). Cesta pak ještě chvilku vede kolem zahrádek až konečně začne kopírovat okraj lesa nad Labským údolím (Bránou do Čech). Zde konečně narážíme na první informační ceduli naučné stezky, informující o "smíšeném lesním porostů a významu stromů v krajině". A zde Vám taky dojde, jaký problém s informačními cedulemi je (*** pokrač. dole)
Od informační tabule pokračujeme po značené cestě po okraji lesa. Občas můžeme stezku opustit, to když mezi stomy po pravé straně zahlédneme řeku, abychom se mohli lépe rozhlédnout. Zatím co mineme další prázdný informační panel, můžeme se po levé straně z okraje pole pokochat výhledy na Milešovku, Kletečnou či Kubačku. Po necelém kilometru dojdeme k dalšímu informačnímu panelu (rám s deskou bez popisu), odkud vede vpravo krátká pěšinka na vyhlídku "Porta Bohemica - 252 m. Skalnatá vyhlídka bez vegetace se skromnou lavičkou nabízí překrásný výhled na celou "Bránu Čech". Vlevo na protějším břehu vidíme plošinu "Na Skalce", která přes starý kamenolom "Na Hrádku" přechází v plošinu "Hrádek" s pozůstatky pravěkého opevněného hradiště (přímo proti nám). Při pohledu vpravo pak vidíme jak Hrádek přechází v konec brány vrchem "Kalvárie" a "Tříkřížovým vrchem". Přímo naproti nám se nám otevírá i panorama části Verneřického středohoří - vlevo počínaje Deblíkem a mizejícími Trabicemi (kamenolomy), přes Varhošť a Plešivec, více vpravo pak Strážiště a Velkou Vendulou, za níž je vidět Bídnice, Tři vršky u Knobložky a konče Radobýlem. Úplně vpravo pak lze již na naší straně řeky zahlédnout porfyrový kamenolom nad Malými Žernoseky a za ním úplně na obzoru bájný Říp. Na obou stranách řeky vede dole pod námi železniční trať - ta blíže k nám zde je v provozu od roku 1850, kdy byla vybudována jako součást "Severní státní dráhy" z Olomouce do Drážďan, zatímco železniční trať na druhém břehu byla vystavěna až v roce 1874 jako součást Rakouské severozápadní dráhy mezi Vídní a Děčínem.
Z vyhlídky pokračujeme po zelené značce stále po okraji lesa. Projdeme kolem dalšího informačního panelu (tentokráte zachovalého, leč poničeného), mineme několik kamenných milníků a pozvolna začneme klesat do Litochovic. Zde si dáme pozor na několik "trubek" vyčnívajících ze země, abychom si nepřivodili nepříjemný pád po zakopnutí. Na okraji obce nacházíme poslední zachovalý panel naučné stezky, který se věnuje hlavně nedaleké dálnici D8 (proč?), za kterým už scházíme přímo do Litochovic, kde by naučná stezka měla končit u železniční zastávky. Skutečnost je ale bohužel opět jiná, protože u zastávky je pouze turistický rozcestník. Máme za sebou pěknou procházku s délkou necelých 3,7 km a i s přestávkou na výhledy a fotografování jsou to zhruba dvě hodiny. Je ale smutné, že České středohoří zde přichází o jednu z mnoha krásných naučných stezek.
*** Jaký že to problém mají informační cedule? Tam kde zůstaly jen prázdné rámy bez cedulí, je na vině způsob uchycení (pokud ceduli o rozměrech 1,5 x 2,5 m uchytíte na pár samořezných vrutů - 4 nahoře + 4 dole, máte jistotu, že dlouho silnému větru odolávat nebude) i použité materiály (samolepící folie nalepená na foliované dřevotřísce zaručuje v tomto prostředí jen minimální životnost a je jen s podivem, že z napočítaných osmi informačních panelů jsme našli jen tři, které ještě na sobě nesly desku s informacemi o naučné stezce a jednu, kde zbyla jen prázdná deska. Dost se pak nabízí otázka, proč bylo použito takových materiálů a takového uchycení, když v té době (2015) se dalo vše realizovat z trvanlivějších materiálů a jistě šlo i použít lepší způsob uchycení. Že by finance? Ale proč tedy někdo podpořil něco, co bude mít evidentně jen krátkodobou životnost? Zde je na místě omluva Vám čtenářům za malý rozbor kvality informačních panelů naučné stezky, ale jako turista se z pohledu absence jakékoli údržby či oprav a i jako člověk z oboru "venkovní reklamy", nemůžu držet stranou a mlčet. Ale to je věc zřizovatele stezky, tedy dnes již zřejmě neaktivního občanského sdružení a potažmo výrobce informačních panelů.
