Průčelský vrch, respektive spíše jeho název je už dávno zapomenutý. A přitom se jedná o rozlehlý masív, jakousi protiváhu přes řeku ležícího Vaňovského vrchu. Bohužel jeho jméno se nikde neskloňuje nikde, krom předválečných průvodců, se o něm nedočtete. O tom, že existuje a o který vrch se vlastně tedy jedná, ví jen někteří místní z Brné, Sedla a Němčí. A i Vy se to za chvíli dozvíte. Průčelský vrch se rozkládá vysoko východně až severovýchodně nad ústeckou částí Brná. Jedná se o převážně čedičem vytvořený masív vystupující z bazaltového tufu s  protáhlým vrcholovým hřebenem orientovaným od JZ k SV. Jeho západní svahy (kde se nachází v nadmořské výšce 500 m i bývalý kamenolom a hned vedle něj pak horolezci pojmenované skalisko "Flažolet") s několika vyhlídkovými místy, strmě spadají přes trasování zeleně značené "Naučné stezky Pod Vysokým Ostrým" až k obytné zástavbě v Brné, na jeho severním úpatí se rozkládá osada Sedlo, na jihovýchodním úpatí svírá se soudním Širokým vrchem malé údolí s dvěma rybníčky, z kterých je napájen nedaleký Průčelský vodopád, jižní svah spadá okolo Malého Ostrého až dolů do Průčelské rokle (zde je již zmíněný Průčelský vodopád).

                                                                                         

Jeho zvlněný vrcholový hřeben poskytuje jen velmi omezené výhledy a to ještě pouze v době vegetačního klidu, rozhodně však poskytuje příjemnou procházku listnatým lesem. Na jeho jižním úbočí lze nalézt u úboční cesty malé skalisko ve výšce 541 m. Výhledy poskytují vlastně jen vyhlídky na hraně nad jižním svahem spadajícím dolů do Brné. Na mapách je nenajdete, ale zakreslili jsme je pro Vás na situační nákres (mezi obrázky). Jsou snadno dostupné (cca 200 m) z cesty po níž vede Naučná stezka "Pod Vysokým Ostrým". Jen pozor, jedná se o hranu skalní terasy bez zabezpečení, takže veliký pozor. Vyhlížet odtud můžete od Labského údolí.
 

                                                                                    

A ještě slíbené vysvětlení proč se o Průčeslkém vrchu dnes nikde nedočtete. V padesátých letech došlo k nahrazení starých map novými (Topo S-1952). Průčelský vrch, resp. kóta 571 m se na mapách do té doby vyskytoval pouze občas, název Průčelský vrch se však hojně vyskytoval v dobových průvodcích. Sousední Malý Ostrý (kóta 538 m) se však vyskytoval skoro na všech mapách. Jenže při kreslení nových map došlo k chybě - zatímco na nové mapě v měřítku 1:10000 bylo ještě vše v pořádku, v měřítku 1:25000 se už na kótě 571 m začal objevovat název "Malý Ostrý".  Touto chybou došlo k tomu, že se až do dnešních dnů na všech mapách objevuje špatně zakreslený "Malý Ostrý", jehož skutečný vrchol tím zapadl v zapomnění. A turisté bažící právě po něm, jako po menším bratříčkovi Velkého Ostrého, se na něj vypravují v představě podobných výhledů i tvaru vrchu. Snad jednou dojde k nápravě a Malý Ostrý i Průčelský vrch se opět dostanou do širšího podvědomí turistické veřejnosti tak jak si zaslouží a hlavně se správným zakreslením v mapách.

Malý Ostrý - 538 m >>>

Průčelská rokle >>>

Výří vodopád >>>

Výří skály >>>

Brná >>> 

Sedlo >>>

Průčelský vodopád >>>