RONOV
(Ronberg)
vrch se zříceninou gotického hradu
Přírodní památka
552 m

Přírodovědně Ronov náleží do Českého středohoří, tedy aspoň po stránce jeho vulkanické původu, zeměpisně je však úplně na západní hranici CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, resp. v severozápadní části Ralské pahorkatiny (Rollberg-Hügelland) Severočeské tabule. Zdaleka viditelná čedičová homole se skalními výchozy, je na vrcholu tvořená nefelinickým bazanitem, zatímco svahy jsou  tvořeny svrchnokřídovými vápnitými jílovci s množstvím suťových polí.  Vrchol včetně svahů je porostlý zachovalým suťovým lesem s rozsáhlými suťovými poli (kamennými moři), což z něj činí oblast s památkovou ochranou, resp. od roku 1995 je vrchol a svahy Ronova vyhlášenou přírodní památkou.

Ovšem nejen přírodní památkou se může Ronov honosit. Na jeho samotném vrcholu se totiž rozkládají zbytky hradu z první poloviny patnáctého století, které jsou od roku 1958 chráněné jako kulturní památka. Jeho vznik není dodnes přesně datován, odhaduje se mezi 12.- 15. stoletím. Každopádně první písemná zmínka pochází zřejmě z roku 1427, tedy z období husitských válek. Po roce 1437 získává hrad spolu s tvrzí ve Stvolínkách bojovný rytíř pan Vilém z Illburka, spojenec děčínských Vartemberků, později však obrátil a stal se stoupencem nově zvoleného českého a uherského krále Matyáše. Velká část hradních zřícenin je právě z druhé čtvrtiny 15. století, kdy hrad nechal Vilém přestavět a opevnit (dokonce jako jeden z prních hradů u nás vykazuje prvky aktivní dělostřelecké obrany). Po jeho smrti (to už byl i majitelem velkého panství Hrádek / Helfenburk u Úštěka) v roce 1489 zdědil veškerý majetek jeho syn Vilém. Ve své závěti odkázal svůj majetek své ženě a posléze i dceři. Jeho žena posléze přesídlila do pohodlnějších Stvolínek, kde v půlce šestnáctého století zemřela. Dcera Anna pak v roce 1608 prodala Stvolínky s Ronovem Adamovi Hrzánovi z Harasova a od té doby se uvádí hrad jako opuštěný. V době třicetileté války si na hradech Ronově a Hřídelíku ukrývali okolní obyvatelé své cennosti a majetek. To neušlo pozornosti Švédským vojskům, kteří hrad v roce 1643 vypálili. O dvě století později se zřítila část obytného paláce a v roce 1845 byla tehdejším majitelem Ronova, litoměřickým biskupem Augustinem Hillem (nechal vystavět i malý letohrádek na sousedním Hřídelíku), zřízena křížová cesta na hrad Ronov, zakončená křížem v místě bývalého hradního paláce, v roce 1891 ještě upravená a obohacená o dřevěný domek.

Vrchol Ronova poskytuje dílčí daleké rozhledy do okolní krajiny. Přístupný je po červené turistické značce buď z Blíževedel nebo ze Stvolínek nebo po zelené značce z Kravař. Pokud se na vrchol vypravíte po dešti nebo v zimním období, ve vlastním zájmu se vybavte "nesmeky" a ideálně i turistickými hůlkami, protože cesta k vrcholu je vcelku strmá a za mokra či mrazu obtížně schůdná. Jako ideální se nabízí okruh z Blíževedel vlakem do Kravař, výstup na Ronov  pak přes Stranné a Hřídelík zpět do Blíževedel ;-)

Zřícenina hradu Ronov na Českolipsku

Ronov - hrady.cz

Ronov - ohradech.eu

Ronov na wikipedii

Zřícenina hradu Ronov - památkový katalog

        
        
        
        
        
        

Staré vyobrazení Ronova

Geologická charakteristika Ronova


        
        
        
        

Přírodní památka Ronov

Ronov - přírodní památka

Ronov přírodní památka

        
        
        
  

Stranné >>>

Blíževedly >>>

Železniční stanice Blíževedly >>>

Kravaře - železniční zastávka >>>

Zpět na přehled turistických cílů


POSLEDNÍ AKTUALIZACE
17.1.2022

Stránky Dálnice D8 & okolí  jsou provozovány
za laskavého přispění společností: