Most Ervína Špindlera v Roudnici nad Labem

ŠPINDLERŮV MOST
MOST ERVÍNA ŠPINDLERA
secesní silniční most přes řeku Labe

Po téměř třista letech, kdy původní kamenný most (Jana IV. z Dražic) podlehl řádění všemožných vojsk za třicetileté války (poslední kapkou bylo když se stal terčem švédských dělostřelců) a pravý břeh Labe tak "okrašlovalo" jen torzo několika jeho pobořených oblouků v řečišti, začalo se v Roudnici na konci 80. let 19. století hlasitě mluvit o nutnosti spojit oba břehy řeky Labe opět mostem. Překonat řeku šlo v té době jen přívozem, který sice zvládl převézt naložený koňský povoz, ale rozmáhajícímu se průmyslu a obchodu prostě už nestačil. Při stavbě železniční trati (Severní státní dráhy) bylo odstraněno torzo levobřežního mostního oblouku, mostní věž a přilehlý kostelík ze 14. století. Už v roce 1894 začaly vznikat první plány na "překlenutí" řeky, v roce 1901 pak vedení města schválilo stavbu moderního mostu s jezem, zároveň i úpravu vodního toku pro splavnění, tedy samostatným plavebním kanálem pro lodě se zdymadlem a na protějším "Vědomickém" břehu" pak stavbu propusti pro plavbu "vorů".

Klikněte pro zvětšení obrázku

Architektem stavby byl arch. František J. Sandler, technickou stránku navrhoval ing. Břetislav Tolman, který byl zároveň pověřen vedením celé stavby. Při této rozsáhlé stavbě, která začala v roce 1906, byla zbořeny torza původních piliřů (z části jich bylo použito při výstavbě jezu). Na dně řeky byl nalezen pískovcový znak zakladatele kamenného mostu Jana IV. z Dražic. Na stavbě se podílelo několik firem - např. ocelovou příhradovou mostní konstrukci navrhla a vyrobila Pražská mostárna bří Prášilů, na stavbě pilířů, předmostí, jezu a zdymadel pak spolupracovaly firmy A. Lanna z Prahy a roudnická stavební společnost Plechatý. Další firmy z Prahy a Roudnice se pak podílely na zednických pracech, výrobě zábradlí, tesařských pracech, lakování konstrukce mostu, dlažebních pracech a pod. Původní rozpočet stavby byl přesažen o 120 tis. korun, takže celé mostní dílo vyšlo na 1.380000,- korun. Zdymadla spolykala daleko větší sumu - rovných 3.500000,- korun. Vznikla tak potřebná, moderní a funkční díla. Od Karlova náměstí od počátku nájezdové rampy byla vybudována komunikace o délce 1134 metrů až ke křižovatce na Kyškovice (včetně druhého malého mostního díla, cca 100 metrů za koncem 369 metrů dlouhé ocelové konstrukce) v profilu původního kameného mostu), které dodnes slouží jako preventivní ochrana cesty před povodní. Povrch mostu o sedmi obloucích, byl zpočátku štěrkový s postraními chodníky z dubových fošen (do konce 50. let 20. století), na nájezdové rampě pod zámkem byl vybudován malý domek pro výběrčího poplatků, kam byly umístěn i pamětní desky. Naproti němu byla osazena socha Čechie a českého lva, symbolizující tehdejší postavení města na národnostní česko - německé hranici, zhotoveno pražským sochařem Milanem Havlíčkem. Původně stála socha Čechie na šest metrů vysokém dříku, který byl později z důvodu bezpečnosti odstraněn. Most byl pojmenován podle spisovatele, novináře, mladočeského politika a dlouholetého roudnického tajemníka městského úřadu a poté starosty, učitele a vlastence, Ervína Špindlera. Most byl slavnostně otevřen 2. října 1910 za účasti nejvyššího polního maršálka zemského Ferdinanda z Lobkowicz a místodržitele.

Jez pod mostem byl rekonstruován v 70. letech 20. století. Ocelové konstrukce mostu byly koncem padesátých let "rozšířeny" vynesením chodníků na konsolové nosníky, čímž se rozšířila vozovka. Při povodních v roce 2002 byl most v Roudnici nad Labem jako jediný otevřen.