RYTINA
(Ritina Tal)
soutěska, potok

Úzkým údolím sevřeném mezi svahy Varhoště a Matrého pojmenovaného "Soutěska Rytina", protéká potok Rytina, který pramení u zaniklé obce Babina I. na okraji  přírodní památky "Babinské louky" a který na své necelé čtyřkilometrové pouti překonává více jak 400 výškových metrů, aby se v sebuzínské části Kolibov zaústil do řeky Labe. Potok za obcí Čeřeniště v místech, kde stálo několik starých mlýnů, vtéká do úzkého údolí postiženého z velké části sesuvnými pohyby (posun i celých bloků sopečných hornin po křídovém podloží). Historická cesta mezi Čeřeništěm a Sebuzínem, mezi svahy porostlými převážně jasany, olšemi, duby a buky, zde po celou dobu v podstatě kopíruje vodní tok. V osmdesátých letech zde byla prvně vyznačena turistická trasa, resp. modrá turistická značka, která až do té doby míjela Čeřeniště a z Němčí vedla po severním úbočí Matrého a Pahorku, aby se do soutěsky dostala až v její spodní části na okraji Kolibova. Stezka soutěskou vede na hraně údolí, mnohdy i více jak dvacet metrů nad korytem potoka, které je z velké části zavaleno padlými stromy. Zhruba 0,7 km od konce Čeřeniště se úzké údolí rozšiřuje a zprava sem ústí tzv. Jezuitské rokle s potokem pramenícím poblíž sedla pod Varhoštěm. Ve stěnách rokle se objevuje úzká uhelná sloj. Štola, ve které se zde dříve těžilo (1780-1789) již dávno zanikla. Zdejší uhlí prý bylo velmi kvalitní - dobře hořelo a zanechávalo málo popela - hodící se k vytápění městských bytů a tak není divu, že bylo vyváženo až do Drážďan. Jezuitská rokle je známá tím, že se zde vyskytují diatomitové břidlice, v nichž se nacházejí zkameněliny rostlin.
 

        
        

Tok Rytiny nebývá při a po silných deštích tak mírumilovný jako po většinu času. Samotným důkazem tohoto je právě soutěska, kterou si potok dokázal "prorazit" cestu až k Labi a pak fakt, že se jedná o velmi činné sesuvné území. Ke konci 19.století byly eroze a s ním související odnos materiálu kamení tak silné, že při přívalových deštích přehradily nejen železniční trať mezi soutěskou a řekou Labe, ale částečně zde hromady kamení přehradily i řeku Labe. Nejenže byla přerušena železniční doprava, ale byla zároveň i ohrožena plavba po Labi. V důsledku toho byla počátkem 20. století vybudovaná umělá regulace toku Rytiny, se která je patrná od půlky cesty směrem do Kolibova - na konci Jezuitské rokle bylo údolí přehraženo vysokou hrází a odtud až po Labe bylo vystavěno desítky kamenných prahů (kaskád), které měly za úkol zmírnit tok vody i valícího se kamení. Regulace je na mnoha místech poničená, ale kamenné kaskády jsou v dobrém stavu. Bohužel ani toho opatření nepomohlo v roce 2010, kdy byl průtok prý až dvěstěkrát vyšší než normálně, naplaveniny dřeva a stromů ucpalo oba mosty nad potokem v Kolibově a do Labe se nahrnulo kolem sto tisíc tun bahna a kamení. Samozřejmě musely být následně odtěženy.

        
        
        
        
     

Na spodním konci soutěsky Rytina na úpatí vrchů Pahorek a Lenoch se rozkládá osada Kolibov, patřící k Sebuzínu. V místech, kde se potok Rytina v Kolibově vlévá do řeky Labe, bývalo ještě v 19. století nejužší a nejnebezpečnější místo na dolním toku Labe.

        
        

Kolibov >>>

Sieber Mühle v soutěsce Rytina

Rytina soutěska - rajce.net

Rytina - potok - na wikipedii

Rytina soutěska

Rytinou soutěskou do Sebuzína - turistika.cz

Rytina soutěska - zkameněliny a minerály

Pahorek - 380 m >>>

Čeřeniště >>>

Sebuzín >>>

Matrý - 564 >>>

Kupa - 635 m >>>

Varhošť - 638 m >>>

Zpět na přehled turistických cílů

POSLEDNÍ AKTUALIZACE
24.11..2022

Stránky jsou provozovány za laskavého přispění: