RYTINA
(Ritina Tal)
soutěska

Úzkým údolím sevřeném mezi svahy Varhoště a Matrého pojmenovaného "Soutěska Rytina", protéká potok Rytina, který pramení u zaniklé obce Babina I. na okraji současné přírodní památky "Babinské louky" a na své necelé čtyřkilometrové pouti překonává více jak 400 výškových metrů, než se v sebuzínské části Kolibov zaústí do řeky Labe. Potok za obcí Čeřeniště v místech, kde stálo několik starých mlýnů, vtéká do úzkého údolí postiženého z velké části sesuvnými pohyby (posun i celých bloků sopečných hornin po křídovém podloží). Historická cesta mezi Čeřeništěm a Sebuzínem, mezi svahy porostlými převážně jasany, olšemi, duby a buky, zde po celou dobu v podstatě kopíruje vodní tok. V osmdesátých letech zde byla prvně vyznačena turistická trasa, resp. modrá turistická značka, která až do té doby míjela Čeřeniště a z Němčí vedla po severním úbočí Matrého a Pahorku, aby se do soutěsky dostala až v její spodní části na okraji Kolibova. Stezka soutěskou vede na hraně údolí, mnohdy i více jak dvacet metrů nad korytem potoka, které je z velké části zavaleno padlými stromy. Zhruba 0,7 km od konce Čeřeniště se úzké údolí rozšiřuje do tzv. Jezuitské rokle. Krom levostranného přítoku bezejmenného potůčku ze svahu Varhoště se ve stěnách rokle objevuje úzká uhelná sloj. Štola, ve které se zde dříve těžilo (1780-1789) již dávno zanikla. Zdejší uhlí prý bylo velmi kvalitní - dobře hořelo a zanechávalo málo popela - hodící se k vytápění městských bytů a tak není divu, že bylo vyváženo až do Drážďan. Jezuitská rokle je známá tím, že se zde vyskytují diatomitové břidlice, v nichž se nacházejí zkameněliny rostlin.
 

     
     
     

Tok Rytiny nebývá při a po silných deštích tak mírumilovný jako po většinu času. Samotným důkazem tohoto je právě soutěska, kterou si dokázal "prorazit" cestu až k Labi a pak fakt, že se jedná o velmi činné sesuvné území. Ke konci 19.století byly eroze a s ním související odnos materiálu kamení tak silné, že při přívalových deštích přehradily nejen železniční trať mezi soutěskou a řekou Labe, ale částečně zde hromady kamení přehradily i řeku Labe. Neježe byla přerušena železniční doprava, ale byla zároveň i ohrožena plavba po Labi. V důsledku toho byla počátkem 20. století vybudovaná umělá regulace toku Rytiny. Na konci Jezuitské rokle bylo údolí přehraženo vysokou hrází a odtud až po Labe bylo vystavěno desítky kamenných prahů (kaskád), které měly za úkol zmírnit tok vody i valícího se kamení. Regulace je na mnoha místech poničená, ale kamenné kaskády jsou v dobrém stavu. Bohužel ani toho opatření nepomohlo v roce 2010, kdy byl průtok prý až dvěstěkrát vyšší než normálně, naplaveniny dřeva a stromů ucpalo oba mosty nad potokem v Kolibově a do Labe se nahrnulo kolem sto tisíc tun bahna a kamení. Samozřejmě musely být následně odtěženy.

     
     
     
     
     
     

Na spodním konci soutěsky Rytina na úpatí vrchů Pahorek a Lenoch se rozkládá osada Kolibov, patřící k Sebuzínu. V místech, kde se potok Rytina v Kolibově vlévá do řeky Labe, bývalo ještě v 19. století nejužší a nejnebezpečnější místo na dolním toku Labe.

     
     
  

Kolibov >>>

Sieber Mühle na v soutěsce Rytina

Rytina soutěska - rajce.net

Rytina - potok - na wikipedii

Rytina soutěska

Rytinou soutěskou do Sebuzína - turistika.cz

Rytina soutěska - zkameněliny a minerály

Pahorek - 380 m >>>

Čeřeniště >>>

Sebuzín >>>

Matrý - 564 >>>

Kupa - 635 m >>>

Varhošť - 638 m >>>

Zpět na přehled turistických cílů


POSLEDNÍ AKTUALIZACE
27.10.2020

Stránky Dálnice D8 & okolí  jsou provozovány
za laskavého přispění společností: