Na jihovýchodním svahu Vrahožilské skály se rozkládá malá ves Vrahožily, stačí však přejít přes převážně zatravněný vrchol hory (xerotermní travní porost, v severozápadní části pak zakrslé dřeviny dubu a mezi nimi břízy, třešně a trnité křoviny) a rázem se ocitnete nad starým trachytovým stěnovým lomem na severozápadním svahu, kde probíhala těžba kamene od čtyřicátých do sedmdesátých let minulého století. Těžbu tu provozovala po válce společnost "Severočeský průmysl kamene". Lom otevřel a do znárodnění v roce 1948 provozoval, pan Antonín Katič, z Rtyně nad Bílinou. Provozní budovy a technologie kamenolomu byla situována západně od lomu (dnes zalesněná lokalita na okraji zdejších mokřadů). Jak ukazuje jedna z map (ovšem není k tomu nikde písemná zmínka), vedla z kamenolomu lanovka na dopravu materiálu (těžko říct zda kameniva či hlušiny) do prostoru mezi Sezemice a Malhostice, kudy vedla dříve cesta a nad níž byl malý uhelný důl "Clary". Zdejší lokalita je zajímavá i z mineralogického hlediska pro výskyt natrolitu a aragonitu. Na severním úpatí je ve stráni jako němý pozůstatek linie čs. opevnění řopík XI./167/B-
Novodobým střípkem byla událost z roku 1999, kdy se tehdejší starosta Rtyně nad Bílinou rozhodl obnovit těžbu v již několik desetiletí nečinném lomu. Prodal přilehlý pozemek těžební firmě a bez souhlasu obecního zastupitelstva a informování občanů, vydal úřední povolení k těžbě. Naštěstí se o tomto počinu dozvěděli členové obecně prospěšné společnosti "Přátelé přírody" z Ústí nad Labem a proti počínání starosty spustili protestní kampaň, jejíž výsledkem bylo odstoupení starosty z funkce a odmítnutí těžby obecním zastupitelstvem.
Objet lehkého opevnění Objekt XI./167/B-
Milan Špalek vyprodává s Kabátem stadiony. Klid hledá na samotě ve Vrahožilech (04-2022)
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
20.5.2023