BRADLO
PRADL či POHANSKÝ KÁMEN
(Pradel Berg, Heidelstein)
453 m
& VYHLÍDKA SKALKA
375 m
BERGLINKOPPE
443 m

Jedním z nejvyšších vrcholů okrsku Ústeckého středohoří je znělcový masív Bradla, rozkládajícím se severně nad Labským údolím mezi Povrly a Dobkovicemi.  Má tvar třícípé hvězdice s celkem pěti kótami, které spojuje úzký hřeben se strmými srázy a dílčími výhledy převážně do Labského údolí. Na jihovýchodním cípu je to Spálený vrch (437 m) a jeho výběžek Březový vrch / Birkenkoppe - 342 m, na severním výběžku pak Berlingkoppe - 443 m, na západním výběžku pak bezejmenná kóta 425 a vyhlídka Skalka. Možná díky těm několika vrcholům je těžké určit původní název kopce, ať už německý či český. Staré mapy jej označují různými jmény i kótami, ty z dob socialismu pro jistotu vrchol nezmiňují vůbec. Za výhledy z vrcholového hřebene se vydávali výletníci již za Rakouska-Uherska (viz. níže - Vyhlídka Skalka). Bohužel po II. světové válce upadlo Bradlo víceméně v zapomnění, jeho název zmizel z turistických map, lavičky a upravené cesty byly poničeny, vyhlídky zarostly. Až kolem roku 2008 probíhala na masívu Bradla těžba dubového a bukového porostu, který je zde v hojném zastoupení, byly osazeny lavičky na vyhlídkách (dochovaly se jen dvě na vyhlídce na Bukovou horu) a v roce 2009 byla vyznačena modrá turistická trasa přes vrchol. Těžko říci, proč byla pojmenovaná jako "Cesta Járy Da Cimrmana", když tato vymyšlená postava určitě nemá historicky se zdejší nádhernou přírodou vůbec společného. Je však nutné dodat, že vyhlídková místa na Bradle opět zarůstají a rozhled z nich se tím pádem opět horší. Ještě nesmíme opomenout i malou botanickou vsuvku, neboť jihovýchodně orientované svahy masívu Bradla mezi Porvly a Roztoky v Labském údolí, spadají do chráněného území soustavy Natura 2000, tzv. Evropsky významné lokality "Porta Bohemica". Po odsunu německých obyvatel a s ním souvisejícím koncem hospodářských aktivit, zdejší svahy, botanikům známým především kvůli cenným travino-bylinným společenstvím a více druhům orchidejí, postupem času zarostly vysokými křovinami a lesem. Překvapením pro botaniky pak bylo na začátku tohoto století, že zde stále vyskytují řady zajímavých druhů vzácných rostlin včetně orchidejí. V současné době roste například vstavač nachový, okrotice bílá, kruštík širolistý pravý, kruštík tmavočervený, bradáček vejčitý či hlístník hnízdák a z dříve udávaných se tak nedochoval pouze světlomilný vstavač osmahlý. Jeden z posledních fragmentů zdejších dříve rozšířenějších suchých trávníků je s podporou Správy CHKO České středohoří pravidelně kosen a odstraňovány jsou z něj též náletové dřeviny, což je vidět místy třeba i na vrcholovém hřebenu Bradla.

Bradlo

        
        
        

Pokud se na Bradlo vydáte, můžete využít nejen značených turistických cest, resp. modré značky mezi Povrly a Dobkovicemi s variantou žluté značky přes Skrytín, ale i například starou lesní cestu od bývalé hájenky na křižovatce silnic na Lužec a Český Bukov nad přehradou v Povrlech (zastávka BUS Povrly, hájenka; plácek vpravo u křižovatky, cesta začíná závorou na můstku přes potok), vedoucí strmě vzhůru roklí z části podle Bukovského potoka (po levé straně) až k rozcestníku "Pod Bradlem" s modrou a žlutou značkou (cca 1,5 km).

        
        

BERGLINKOPPE
443 m

Jeden z vrcholů a zároveň severní vrcholek Bradla s dnes už částečně zarostlou vyhlídkou. Německý název je uváděn jako Berglinkoppe s výškovou kótou 443 m. Nachází se těsně před klesáním modré turistické značky z Bradla směrem na Maškovice, cca 20 metrů vlevo od cesty. Najdete zde kromě ohniště i starý vrcholový kámen. Díky vzrostlým stromům a křovinám poskytuje už jen dílčí výhled jihovýchodním směrem na mohutný masív Bukové hory (683 m) a část labského údolí u Roztok. I zde podle pamětníků byly kdysi lavičky.

        
        
     

VYHLÍDKA SKALKA
(Helerova vyhlídka)
375 m
& Via ferrata "Kolem Jalovce"

        
     

Skalnatá vyhlídka na západním konci hřebene Bradla vysoko nad křižovatkou silnice z Povrlů na Mírkov a Český Bukov. Od roku 2008, kdy došlo k těžně na západním svahu nabízí opět překrásnou vyhlídku orientovanou od jihu přes západ až po severozápad. Za slušného počasí je odtud vidět i vrchol 22 km vzdálené Milešovky. Dnes už vegetace opět trošku povyrostla, a tak už není vidět dole v údolí přehrada, ale jen koupaliště. I když lavičky opět někdy v polovině 20. let tohoto století opět zmizely a bujná vegetace výhled opět značně omezila, odpočinout si zde můžete, zvlášť pokud jste sem právě přišli po modré z Povrlů, což dá docela zabrat. Na vrcholové skále vyhlídky je vybudována ferrata, vhodná i pro začátečníky. Ač byla cesta na Bradlo turisticky vyznačena značkami poprvé až v roce 2009, na vyhlídku vysoko nad bývalou hájovnou u křižovatky Bukov - Lužec a i další vyhlídky na hřebeni Bradla, se zde chodilo už v dobách Rakouska-Uherska, kdy se začínal v polovině 19. století rozmáchat turistický ruch. Tato vyhlídka je mezi pamětníky známá jako "Helerova vyhlídka" či "Helerovo sedátko", pojmenovaná zřejmě podle českého  učitele školy v Povrlech v období před I. světovou válkou, jenž byl zároveň i vedoucím klubu přírody, jenž mimo jiné budoval a udržoval cesty na tehdejší "Pradel Berg" a zbudoval na něm několik vyhlídek.

Ferrata zde byla vybudována v roce 2022 Karlem Bělinou. S délkou kolem dvaceti metrů a obtížností "B" je vhodná i pro začátečníky. Pojmenována byla podle mohutného keře jalovce, který zde v půli cesty roste. Pokud se sem vydáte jen za ferratou, počítejte ale v centra Povrl s převýšením víc jak 260 výškových metrů na dvou kilometrech cesty.

Kolem jalovce - 20m ferrata s pěknými výhledy (03-2023)

Ferrata kolem Jalovce (07-2023)

Ferrata Kolem jalovce Povrly (04-2022)

Skrytín >>>

POSLEDNÍ AKTUALIZACE
20.7.2023