Když se rozšiřovalo překladiště v Loubí, bylo roku 1892 bylo vybudováno i nové železniční napojení na děčínské nádraží ÖNWB (Děčín východ) vedené zprvu ostrým zářezem v Popravčím vrchu, přes který vedl jen úzký most nesoucí železniční kolej vedoucí k tunelu pod Kvádrberkem. To se změnilo v roce 1940 při dostavbě Labské silnice mezi Děčínem a Loubím, kdy byl železniční zářez od již umíněného mostu s žel. kolejí do tunelu zakryt železobetonovou deskou, končící na úrovni mezi Tilšerovou vilou (pod) a vilou Marie, takže navozuje dojem tunelu. Celkem 124 metrů dlouhý tunel má svislé stěny, k tomu z části klenbu segmentovou, v délce 41,5 m a klenbu deskovou v délce 82,5 m. Nadloží nad tunelem je silné od 0,8 do 2 metrů. V té době se jednalo o zajímavou lokalitu, kde se křížily dvě železniční tratě a silnice.
Konce roku 1940 zde došlo k nepříjemné situaci, kdy se svojí tíhou sesunula navozená zemina na louku pod vilou Bohemia (tehdy se louka nazývala "Galgenleite" sesunula na zel. trať vedoucí do překladiště. Sesuv poškodil nejen tuto trať a základy vily Marie, ale zcela srovnal se zemí i trafostanici. Měla zde stát nájezdová rampa, ovšem po sesuvu byly plány přehodnoceny a silnice byla napojena do dnešní ulice "U Střelnice". Celá stavba byla prováděna firmou ze saské Pirny s přidělenými francouzskými válečnými zajatci, pro které zde byly zbudovány dva tábory
Po obou stranách loubského tunelu stojí dodnes obývané vily. Přímo pod vyhlídkou Bohemia je to Tilšerova vila (zvaná též i jako Bohemia), pod tunelem pak vila Maria.
Vilu pod vyhlídkou Bohemia si na hraně skalního
masívu Popravčího vrchu, tehdy ještě neodděleného hlubokým silničním zářezem od
Kvádrberku, nechal vystavět profesor Františel Tilšer (1825-1913), matematik,
přírodovědec,filosof, podnikatel a politik, který zde v letech 1865-69 vykoupil
část obecních i soukromých pozemků. Vila uprostřed pozemku upraveného jako
soukromý park byla dokončena v roce 1868. Na pozemku východně od vily byl
postaven ještě dům pro portýra a dřevník. V okolí vily byl park s terasovou
úpravou, v rovinatější části pak byl upraven na louku, zasahoval až k ulici "u
Střelnice". Nechyběly stromy, keře i záhony. Bohužel si pan profesor svůj
majetek dlouho neužil. V roce 1869 totiž zkrachovaly České akciové papírny v
Plzni, kde byl Tilšer předsedou správní rady. Snaha splatit dluhy společnosti ze
svého se však minula účinkem a tak musel v roce 1876 vilu s parkem prodat. V
dražbě jí odkoupil hrabě Friedrich Thun-Hohenstein, který zde zřídil ubytování pro své zaměstnance. Někdejší park
byl prodán Rakouské severozápadní dráze, která zde začala o tři roky později
stavět překladiště ze železnice na lodě. Hluk, prach, špína, kouř a další
negativa z překladiště donutily hraběte v roce 1884 odprodat železniční společnosti i
vilu Bohemii, která v ní později zřídila byty pro své zaměstnance.
Sousední vila Marie, vystavěná v roce 1872 ředitelem Bachhaibelovy přádelny Guida
Ullmanna pod vilou Bohemia, v těsné blízkosti "Střelnice". I tato byla ze
stejného důvodu jako
vila Bohemia, v roce 1883 prodána železniční společnosti Rakouské severozápadní
dráhy. Obě vily převzaly pro roce 1918 Československé
státní dráhy a ubytovali v nich své zaměstnance.
Vlečkou do přístavu v Loubí z pohledu strojvedoucího
Děčínský tunel pod Kvádrberkem >>>
POSLEDNÍ AKTUALIZACE
24.11..2022