STOLIČNÁ HORA
(Quaderberg)
289 m
Lesopark Kvádrberk

STOLIČNÁ HORA

Najdete ji přímo v Děčíně jako jeden z nejjižnějších bodů CHKO Labské pískovce (spolu s Popravčím / Šibeničním vrchem) na pravém břehu řeky Labe. Stoličná hora je spolu se Šibeničním vrchem jihozápadním zakončením tzv. Děčínské výšiny (do roku 1957 zvané Leopoldova plošina, kde se v minulosti nalézalo městské popraviště) sevřené mezi Loubím, Novým Městem a Folknářema. Celý tento prostor je majetkem města Děčína a je obhospodařován jako lesopark "Kvádrberk", který zahrnuje i park pod Kvádrberkem s arboretem na jižním úbočí, který vznikl na přelomu 19. a 20. století a v roce 2006 prošel nákladnou obnovou, kdy byly obnoveny i všechny cesty do historické podoby. Díky pedagogům a školákům zde vznikla v roce 2009 i naučná stezka "Pod Kvádrberkem" s dvaceti informačními cedulemi u vzácných dřevin a čtyřmi velkými panely u vstupů a rybníčků. Na začátku naučné stezky poblíž Loubské ulice najdete příjemné dětské hřiště, na druhém konci pak workoutové posilovací venkovní stroje. Byly nově zbudované cesty s dřevěnými lavičkami, dřevěným zábradlím či s herními prvky. Vysázeny zde byly hojně rododendrony, azalky, tulipány. V roce 2019 byl obnoven i turistický přístřešek "Stoličná hora".

     
    

HISTORIE STOLIČNÉ HORY

Už v šedesátých letech 19. století se Stoličná hora začíná dostávat do popředí turistů když místní Děčínský zkrášlovací spolek vybudoval v roce 1864 první turistickou cestu (upravený chodník, schody, místy zábradlí) prudkým svahem na Leopoldovu plošinu (dnes nazývanou Děčínskou výšinou). Tato cesta velmi rychle získala označení jako "cik-cak cesta" neb se prudce klikatí prudkým svahem. Postupně vznikaly další cesty a dílčí vyhlídky ze Stoličné hory do okolí. Například cesta vedoucí východním směrem po úbočí Stoličné hory pojmenovaná "Ecce homo". Už v roce 1870 vzniká na západní straně Leopoldovy plošiny dřevěná bouda s občerstvením. V těchto místech byla roku 1879 vybudována i "Císařská vyhlídka" se vztyčeným obeliskem, promenádním areálem a lavičkami na počest výročí sňatku císaře Franze Josefa a Alžběty Bavorské. V tu samou dobu byl položen v Loubské rokli na základní kámen prvního moderního městského vodovodu císaře Františka Josefa a císařovny Alžběty v Loubské rokli.V roce 1889 je dřevěná bouda s pohostinstvím nahrazena dřevěným srubem přímo na "Císařské vyhlídce", nájemcem se stává předchozí provozovatel občerstvení, pan Ignaz Zappe. V roce 1889 byla dobudována tzv. "Císařská promenáda", která vedla od Císařské vyhlídky přes "Sněžnickou vyhlídku", vyhlídku "Labská stráž" až k Labské rokli. Další vyhlídka, tzv."Labská stráž" byla vystavěna v letech 1887 - 1890 na severní straně Stoličné hory. V letech 1890 - 1902 vzniká díky zkrášlovacímu spolku na jižním svahu Kvádrberku lesopark, jehož projekt vypracoval předseda spolku a děčínský zámecký zahradník Franz Josst. Přibyla "Loretánská vyhlídka"a "Pomník Franze Schuberta", vysázeny byly pamětní stromy - Císařský dub (1898), Schillerüv dub (I905, zde se dochovala už jen deska) a dub spolku válečných veteránů (1913). V roce 1900 byla postavena vodárna "Koellborn" a od ní přípojka k hostinci na "Císařské vyhlídce". Její součástí byla i ozdobná litinová pumpa u cesty k hostinci. Další vodárna "Tschirtenquelle" byla postavena v roce 1913. Obě vodárny, resp. rezervoáry, byly zásobeny vodou z pramenů nad Prostředním Žlebem, která byla přiváděna potrubím přes Žlebský železniční most. V roce 1902 vznikla na jihozápadním zakončení Stoličné hory na Popravčím / Šibeničním vrchu vyhlídka Bohemia. Na "Císařské vyhlídce" byla v roce 1902 dostavěná zděná přístavba pohostinství, slibující celoroční provoz. V roce 1907 byla ve spodní části parku zřízena dvě jezírka o celkové ploše 200 m2. Voda pro mě byla vedena z masívu Quaderbergu jednou starou, cca 100 m dlouhou štolou. V letech 1909 - 1910 rozšiřuje další předseda zkrášlovacího spolku Alexander Kassian střední část parku o botanickou zahradu a alpinárium se stovkami vysokohorských rostlin z celé Evropy. Byly zde vysázeny i hadí smrky, střihanolisté duby, lípy, tisy, jinany, ginga i kosodřeviny a různé druhy koniferů a rododendronů. To vše bylo doplněno několika altánky a vyhlídkami. V roce 1925 byla ve svahu u cesty postavena střelnice. Budova střelnice také sloužila jako výletní hostinec. Před střelnicí je hezké odpočinkové místo s výhledem do údolí Labe a na protější vršky Vrásník a Paperský vrch. V polovině šedesátých let dvacátého století bylo obnoveno arboretum včetně jezírek a alpina a následně udržováno. V době největší slávy vedly přes Kvádrberk i dvě slavné dálkové horské turistické cesty, Kammweg (modrá hřebenovka) a Schlängelweg (horská stezka po pravém břehu Labe po vrcholech z Litoměřic do Stadt Wehlen, později až do Pirny).

     
     
     


GLORIET (ALTÁN) SE SOCHOU
BOHEMIE - VYHLÍDKA BOHEMIA
Šibenční vrch - 155 m



Okrašlovací spolek v Děčíně (Anpflanzungs und Verschönerungs Verein) nechal v letech 1890 - 1902 vybudovat na jihozápadním zakončení Stoličné hody na Popravčím / Šibeničním vrchu čtyřboký vyhlídkový pavilón - otevřenou čtyřbokou kamennou stavbu s oblouky a sochou Bohemie umístěné na vrcholu stavby, údajně na počest stavby Severozápadní dráhy, jejíž trať a dva tunely jsou zahloubeny nedaleko odtud.



STAROKATOLICKÝ KOSTEL
Šibenční vrch - 155 m



Na jihozápadním okraji Stoliční hory na Popravčím / Šibeničním vrchu se kousek nad vyhlídkou Bohemia, nachází ruina kostela, k jehož pseudorománské lodi přiléhala hranolová věž s okny v patře se zvonem. Kostel pro místní starokatolickou farnost byl postaven v roce 1934. Po odsunu německého obyvatelstva byl předán Církvi Československé husitské a v roce 1958 propůjčen pravoslavné církvi pro přesídlence ze Sovětského svazu. Těch však nebylo mnoho či nebyli praktikující věřící a tak se v roce 1976 sává z kostela depozitář lidového nábytku Okresního muzea v Děčíně. Muzeum nechalo opravit v roce 1988 střechu - výměnu krovů, střešní krytiny, byly provedeny tesařské práce, výměna žlabů a svodů včetně montáže a nátěru. V roce 1989 jej zapálili dva mladíci a kostel zcela vyhořel. O rok později o jeho navrácení zažádala husitská církev, která jej chtěla opravit a vrátit jej v původnímu účelu. Bohužel neměla dostatek peněz na celkovou rekonstrukci a tak už v roce 2002 nechala zazdít okna i dveře a o šest let později jej prodává soukromé firmě.

     
  

Starokatolický kostel

CÍSAŘSKÝ VÝHLED (VYHLÍDKA)



V roce 1879, na počest 50. výročí, resp. "stříbrné" svatby císaře Franze Josefa s Alžbětou Bavorskou (Sissi), byla západně od vrcholu Stoličné hory na Leopoldově plošině vybudována vyhlídka se vztyčeným obeliskem, promenádním areálem a lavičkami. V podstavci vyhlídky byl před druhou světovou válkou vybudován vybudován vojenský strážní bunkr.

     


CÍSAŘSKÁ PROMENÁDA

Zhruba deset let po otevření Císařské vyhlídky byla Děčínským zkrášlovacím spolkem vybudována promenádní cesta, tzv. Císařská promenáda, vedoucí od Císařské vyhlídky přes vyhlídku Labská stráž až k Labské rokli. Podél její trasy byly osázeny kamenné sloupky vyznačující trasu. Jeden z nich dodnes stojí u vyhlídky Labská stráž.



BÝVALÝ HOSTINEC

Ignaz Zappe, děčínský řezník dal v roce 1870 vystavět na západní straně Kvádrberku dřevěnou boudu, kde by mohl prodávat jídla a nápoje. O tom, že má zrovna otevřeno dával najevo vyvěšováním vlajky na vysokém stožáru. Když se pak v roce 1888 skončila "Živnostenská, průmyslová a zemědělská výstava", získali členové místního okrašlovacího spolku od hraběte Franze Thun-Hohensteina, již nevyužitý výstavní pavilon a postavili z jeho materiálu srub na Císařské vyhlídce, který v roce 1889 slavnostně otevřel jeho nájemce - rodina Ignace Zappy, jenž získal od spolku koncesi k provozování hostinské činnosti. Se vznikem prvního vodojemu na Kvádrberku byl pak srub napojen na vodovod. Bohužel srub nebyl celoročně obydlen a tím pádem i často vykraden či poničen vandaly, proto okrašlovací spolek v roce 1901 přistoupil ke zděné dostavbě tak, aby hostinec mohl být v provozu po celý rok. A 11.1.1902 byl pak slavnostně otevřen. V třicátých letech vyhořel, ale byl rychle obnoven. Ignaz Zappe vedl hospodu až do roku 1941 (do svých 82 let), poté ji předal dceři s manželem. Druhá světová válka znamenala pro restauraci těžké období, protože byl vydán zákaz požívání alkoholu, většina mužů byla na frontě a jídlo bylo na příděl. Po válce byla rodina vyhnána do Německa a hospoda zůstala opuštěná.Pokusy oživení v roce 1946 se minuly účinkem a hostinec s minimální návštěvností byl uzavřen, postupně byl rozkrádán místními na stavební materiál a o rok později byl stržen.

     
     
     


LABSKÁ STRÁŽ / ELBWARTE

Na severní straně Stoličné hory na tzv. Císařské cestě, se na zalesněné vrcholové Leopoldově plošině nachází nedávno zrekonstruovaný autenticky dochovaný vyhlídkový pavilon Elbwarte - Labská stráž. Jeho stavbu prosadili Gustav Münzbergr a Moritz John z děčínského zkrášlovacího spolku (Anpflanzungs-und Verschönerungsverein) v roce 1886. Pavilon vyprojektoval děčínský architekt Carl Hönig, který se nakonec ujal i jeho realizací. V roce 1887 byl upraven skalní masív a vytvořena 12 metrů vysoká opěrná zeď, na níž byl pavilon posléze vystavěn. Pavilon z pískovcových kvádrů dosahuje výšky 10 metrů na půdorysu 4 x 4 metry. Vršek pavilonu je tvořen železobetonovou kopulí s okosenými rohy a v horní části s pískovcovým čučkem (imitujícím lucernu). Železobetonová kupole tohoto pavilonu je zřejmě jednou z prvních realizací takové konstrukce na našem území. Stavby byla dokončena v říjnu 1890. V roce 1894, ale musela projít opravou neboť do ní při bouři udeřil blesk. Rok po tomto incidentu dostala kopule bleskosvod. V roce 2017 byl do té doby stavebně nijak dotknutý pavilon opravou kopule, zábradlí, stěn a schodiště. Od roku 2018 je Labská stráž chráněna jako kulturní památka. Vyhlídka je volně přístupná.
Nedaleko se nachází císařský obelisk.

  

Labská stráž v Děčíně prochází rekonstrukcí. Bude vypadat jako v dobách své největší slávy (08-2017)

CÍSAŘSKÁ CESTA

vedoucí po hřbetu Kvádrberku přes stávající vyhlídkový pavilon až do Loubské rokle. Cesta, vzniklá díky děčínskému zkrášlovacímu spolku v roce 1879, propojovala několik objektů, z nichž se dochovala pouze Císařská vyhlídka s obeliskem z téhož roku.

SNĚŽNICKÁ VYHLÍDKA

Vyhlídka ve směru na Děčínský sněžník zbudovaná na vrcholu pískovcového bloku na severozápadě Stoličné hory. Dlouhá léta byla vyhlídka zarostlá a výhled byl spíše dílčí. V úpravě, tady osazení nového posezení, oplocení a vykácení výhledu došlo v roce 2018.



SCHILLERŮV DUB

Schillerův dub byl vysazen 27. dubna 1905 ke stému výročí úmrtí básníka Friedricha Schillera. Dodnes ho označuje pamětní kámen z valkeřického trachytu s nápisem "Schillereiche 1805-1905" OD roku 2013 památným stromem.



LORETÁNSKÁ VYHLÍDKA / LORETOBLICK



Děčínský zkrášlovací spolek stojí samozřejmě i za vybudováním terasové vyhlídky na jižním svahu Stoličné hory v roce 1903. Materiálem pro její stavbu byly barokní balustrády, kamenivo a sloupy z bývalé loretánské kaple z děčínského náměstí, odtud tedy pochází její název. Kousek od vyhlídky vzniklo i polokruhové odpočinkové místo „Loretoruh“ (Loretánské ticho). V roce 1905 zemřel předseda Děčínského zkrašlovacího spolku Franz Josst. Členové spolku se rozhodli zřídit mu pomník. Děčínský gymnasiální profesor Hans Pachmann vytvořil bronzovou reliéfní tabuli v secesním stylu s obrazem zemřelého, kterou umístili do oblouku brány Loretoblick. Slavnostní odhalení se konalo 30. 9. 1908. Dnes už díky vzrostlým stromům poskytuje jen vyhlídku po okolním parku.

  

DUB ČERVENÝ

O dvacet metrů jižněji k Lužické ulici roste další památný strom (od roku 2013), tentokrát Dub červený (Quercus rubra), původem pocházející ze Severní Ameriky.

V Děčíně roste největší dub červený v České republice (06-20014)

POMNÍK FRANZE SCHUBERTA

Po vzniku Československé republiky byl zbourán v "Parku hrdinů" pomník velebící 75. výročí narození císaře Franze Josefa z roku 1905. Získal jej Děčínský zkrašlovací spolek, který ho přemístil do parku pod Stoličnou horou. Zde byl upraven na pomník oslavující sto let od úmrtí hudebního skladatele Franze Schuberta (1928). Bronzový reliéf skladatele bohužel v roce 1942 zabavila německá válečná mašinérie jako strategický materiál pro válku. Pomník dodnes stojí, ovšem poznamenán zubem času a bandou tupých vandalů.



MOROVÝ SLOUP

Dva morové sloupy původně označovaly hranici zaniklého morového hřbitova na severním okraji města. Byly zde osazeny při budování lesoparku v letech 1890 -1902. Vedle morového sloupu je pamětní kámen, který připomíná velký sesuv skal z 19. ledna 1938. V roce 1969 byl morový sloup vyhlášen kulturní památkou. Druhý morový sloup dnes stojí v děčínském muzeu. U morového sloupu stojí další památný kámen, připomínající velký sesuv skal z 19. ledna 1938. Při tomto sesuvu byla poškozen vodojem "Tschirtenquelle". Příčinou byl přirozený geologický rozpad a zvětrávání pískovcového masívu hory.

Morový sloup v parku pod Stoličnou horou

Pamětní kámen sesuvu skal v roce 1938 pod Stoličnou horou

LOUBSKÝ VODOVOD

Projekt nadzemních i podzemních částí vodovodu císaře Františka Josefa a císařovny Alžběty vypracoval ing. Wendelin Harich. Vhodné prameny (Loubský a Steinhauserův) byly objeveny v Loubské rokli. Základní kámen stavby byl položen v roce 1879, zprovozněn byl o dva roky později. Vodovod, po kterém v Loubské rokli zůstaly do dnes čtyři krásně dochované větrací šachty (zakončené kopulí), vedla z rokle pod masívem Kvádrberku přes 440 metrů dlouhou štolou až do vyústění poblíž Kamenické ulice. Voda do Děčína vedla samospádem, nejhlubší místo je 82 pod povrchem a rozdíl mezi prameny a děčínským náměstím byl 60 výškových metrů. Štola byla ražena z obou stran najednou, čímž se urchlily práce. V provozu byla do 30. let dvacátého století. Dodnes se zachovala a je významných zimovištěm netopýrů a vrápenců.

Starý Loubský vodovod
 

Běžecké trasy na Kvádrberku

Děčínský tunel pod Kvádrberkem >>>

Žlebský železniční most >>>

Loubský tunel pod Popravčím vrchem >>>

Děčín - Loubí - přístav >>>

Zpět na přehled turistických cílů


POSLEDNÍ AKTUALIZACE
1.1.2021

Stránky Dálnice D8 & okolí  jsou provozovány
za laskavého přispění společností: