(Quaderberg)
a nejbližší okolí
STOLIČNÁ HORA - KVÁDRBERG &
MĚSTSKÝ PARK NA JIHOZÁPADNÍM ÚPATÍ VRCHU
Najdete ji přímo v Děčíně jako jeden z nejjižnějších bodů CHKO
Labské pískovce (spolu s Popravčím / Šibeničním vrchem) na
pravém břehu řeky Labe. Stoličná hora je spolu se Šibeničním
vrchem jihozápadním zakončením tzv. Děčínské výšiny (do roku
1957 zvané Leopoldova plošina, kde se v minulosti nalézalo
městské popraviště) sevřené mezi Loubím, Novým Městem a
Folknářemi. Celý tento prostor je majetkem města Děčína a je
obhospodařován jako lesopark "Kvádrberk", který zahrnuje i park
pod Kvádrberkem s arboretem na jižním úbočí, který vznikl na
přelomu 19. a 20. století a v roce 2006 prošel nákladnou
obnovou, kdy byly obnoveny i všechny cesty do historické podoby.
Díky pedagogům a školákům zde vznikla v roce 2009 i naučná
stezka "Pod Kvádrberkem" s dvaceti informačními cedulemi u
vzácných dřevin a čtyřmi velkými panely u vstupů a rybníčků. Na
začátku naučné stezky poblíž Loubské ulice najdete příjemné
dětské hřiště, na druhém konci pak workoutové posilovací
venkovní stroje. Byly nově zbudované cesty s dřevěnými
lavičkami, dřevěným zábradlím či s herními prvky. Vysázeny zde
byly hojně rododendrony, azalky, tulipány. V roce 2019 byl
obnoven i turistický přístřešek "Stoličná hora". Pod východní
částí vrchu vede 395 m dlouhý železniční tunel vystavěný v
letech 1873-1874 "Rakouskou severozápadní drahou", který prošel
v letech 2022-2023 celkovou rekonstrukcí.
Na vrchol Kvádrberku vede několik turistických cest, doslova ze všech stran, z nichž jedna je červeně značkovaná (z Děčína přes Kvádrberk, Belveder, Hřensko, Pravčickou bránu, Jetřichovice a Studenec až do žel. stanice Jedlová; až na Belveder vede od roku 2015 společně s naučnou stezkou "Kaňon Labe"). Celý vrchol je protkán sítí pěšin a cest s několika vyhlídkami. Najdete zde i běžecké trasy různých délek, které jsou barevně rozlišeny - bílý okruh se nazývá "Vodárna" a je dlouhý 750 m, červený "Obůrka" má 1 450 m, modrý "Trojka" měří 2 410 m a nejdelší žlutý s názvem "Vyhlídky" měří 2 750 m. Značení však čas od času poničí vandalové.
Naučná stezka Pod Kvádrberkem - ZŠ Dr. Miroslava Tyrše
Školáci vybudovali naučnou stezku (06-2009)
Naučná stezka "Kaňon Labe"
- Toulavá kamera
HISTORIE KVÁDRBERKU / STOLIČNÉ
HORY
Hora v minulosti bývala využívána jako zdroj nejen dřeva, ale i
stavebního pískovce z několika kamenolomů, z nichž poslední
(Heinhübel na konci Loubské rokle u Ludvíkovic) ukončil svou
činnost v roce 1936. Na některých dobových pohlednicích je vidět
na jižní stěně hory kamenolom - jedná se o lom "Nad městskou
pastvinou" zřejmě už z roku 1774, ve kterém se těžilo až do roku
1872, kdy začal ohrožovat vrcholovou plošinu v místě budoucí
"Císařské vyhlídky". Posléze byl lom postupně zalesněn. V
padesátých letech 19. století si skupina děčínských podnikatelů
zahrává s myšlenkou postavit na vrcholu Kvádrberku hotel se
společenských sálem, vyhlídkovou restaurací a ubytováním.
Bohužel tento zajímavý a prozíravý projekt, o jehož náklady se
mělo rovným dílem podělit konsorcium podnikatelů a město Děčín,
zkrachoval na prázdné městské kase. Už v šedesátých letech 19.
století se okolí Děčína začíná dostávat do popředí turistů, to
když v roce 1855 spojil nově vybudovaný řetězový most Císařovny
Alžběty Podmokly (žel. stanice na trati z Německa) s Děčínem a
když hrabě Franz Anton Thunn-Hohenstein v tom samém roce
vybudoval turistickou cestu z Loubí přes Růžovský hřeben až na
hranice sousedního panství knížete Clary-Aldringena, přes které
pokračovala až dále do Hřenska (přes skalní vyhlídku Belveder).
Přes Kvádrberk ale stále cesta nevedla a z Děčína do Loubí se
chodilo prašnou cestou pod bývalými kamenolomy prostorem později
vybudovaného překladiště. Když pak nastoupil do funkce okresního
hejtmana pan Leopold Strnad, začalo se i pro Kvádrberk blýskat
na lepší časy. Tento pán si za jeden ze svých cíl totiž vytkl
turistické zpřístupnění Kvádrberku. Už v roce 1862 byla
zbudována cesta na promendu mezi Děčínem a Loubím, asi tak v
místech dnešní státní silnice. V roce 1864 byla z jeho popudu a
z peněz dárců vystavěna turistická cesta Loubským údolím (z
Loubí na Heinhübel) vedoucí po dohodě s obcí Ludvíkovice
Cikánským dolem / Zigeunergrund, aby se u již bývalých vodopádů
vyhla kamenolomu. V tom samém roce byla zbudována cesta prudkým
západním svahem (upravený chodník, schody, místy zábradlí) na
Leopoldovu plošinu (dnes nazývanou Děčínskou výšinou) do míst
budoucí "Císařské vyhlídky". Tato cesta velmi rychle získala
označení jako "cik-cak cesta" neb se klikatí prudkým svahem. Na
jejím konci, nedaleko činného kamenolomu (provoz ukončen 1872)
byla v roce 1870 dřevěná bouda s občerstvením. Postupně vznikaly
další cesty a dílčí vyhlídky, například cesta vedoucí východním
směrem po úbočí Stoličné hory pojmenovaná "Ecce homo". V
místech, kde vycházela na vrcholovou plošinu tzv. Cik-cak cesta"
byla roku 1879 vybudována i "Císařská vyhlídka" se vztyčeným
obeliskem, promenádním areálem a lavičkami na počest výročí
sňatku císaře Franze Josefa a Alžběty Bavorské. V ten samý rok
1879 byla dobudována tzv. "Císařská cesta / promenáda", která
vedla od Císařské vyhlídky na západním okraji vrcholové plošiny
a následně po severní straně, kde se napojila na cestu
"Eccehomo". Z části "Císařské promenády" na severním okraji
plošiny byly zbudovány ještě dvě "Cik-cak" cesty - jedna od
právě budované vyhlídky "Labská stráž" a druhá pak od konce
"Ecce homo" cesty. Obě vedly strmě dolů do Loubské rokle, kde se
napojily na promenádní cestu, druhá zmíněná pak přímo před
místem, kde byl v ten samý rok 1879, položen základní kámen
prvního moderního městského vodovodu císaře Františka Josefa a
císařovny Alžběty.
V letech 1887 - 1890 byla na severní straně Stoličné hory vystavěna vyhlídka "Labská stráž". V letech 1890 - 1902 vzniká díky zkrášlovacímu spolku na jižním svahu Kvádrberku lesopark, jehož projekt vypracoval předseda spolku a děčínský zámecký zahradník Franz Jost. V roce 1889 je dřevěná bouda s pohostinstvím na "Císařské vyhlídce" nahrazena dřevěným srubem, jehož nájemcem se opět stává předchozí provozovatel občerstvení, pan Ignaz Zappe. V roce 1900 byla postavena vodárna "Koellborn" a od ní přípojka k hostinci na "Císařské vyhlídce". Její součástí byla i ozdobná litinová pumpa u cesty k hostinci. V roce 1902 vznikla na jihozápadním zakončení Stoličné hory na Popravčím / Šibeničním vrchu vyhlídka Bohemia. Na "Císařské vyhlídce" byla v roce 1902 dostavěná zděná přístavba pohostinství, slibující celoroční provoz. V roce 1903 přibyla dole pod vodárnou "Koellborn" tzv. "Loretánská vyhlídka" a od ní k vodárně tzv. "Burgersteig" cesta, která zhruba kopírovala jednu z původních prvních cest na Kvádrberg (Kravskou cestu / Kuhweg). Přibyl i pomník "Franze Schuberta", byly vysázeny byly pamětní stromy - Císařský dub (1898), Schillerüv dub (1905, zde se dochovala už jen deska) a dub spolku válečných veteránů (1913). V roce 1907 byla ve spodní části parku zřízena dvě jezírka o celkové ploše 200 m2. Voda pro mě byla vedena z masívu Quaderbergu jednou starou, cca 100 m dlouhou štolou. V letech 1909 - 1910 rozšiřuje další předseda zkrášlovacího spolku Alexander Kassian střední část parku o botanickou zahradu a alpinárium se stovkami vysokohorských rostlin z celé Evropy. Byly zde vysázeny i hadí smrky, střihanolisté duby, lípy, tisy, jinany, ginga i kosodřeviny a různé druhy koniferů a rododendronů. To vše bylo doplněno několika altánky a vyhlídkami. Další vodárna "Tschirtenquelle" byla postavena v horní části parku v roce 1913. Obě vodárny, resp. rezervoáry, byly zásobeny vodou z pramenů nad Prostředním Žlebem, která byla přiváděna potrubím přes Žlebský železniční most.
V roce 1925 byla ve svahu u cesty postavena budova střeleckého spolku se střelnicí, která sloužila i jako výletní hostinec. Před střelnicí je hezké odpočinkové místo s výhledem do údolí Labe a na protější vršky Vrásník a Paperský vrch. V polovině šedesátých let dvacátého století bylo obnoveno arboretum včetně jezírek a alpina a následně udržováno. V době největší slávy vedly přes Kvádrberk i dvě slavné dálkové horské turistické cesty, Kammweg (modrá hřebenovka) a Schlängelweg (horská stezka po pravém břehu Labe po vrcholech z Litoměřic do Stadt Wehlen, později až do Pirny).
GLORIET (ALTÁN) SE SOCHOU
BOHEMIE - VYHLÍDKA BOHEMIA
Šibenční vrch
(Galgenberg) - 155 m
Opět z popudu hejtmana pana Leopolda Strnada byl v roce 1866
vybudován na jihozápadním zakončení Stoličné hody na Popravčím /
Šibeničním vrchu čtyřboký vyhlídkový pavilón - otevřenou
čtyřbokou kamennou stavbu s oblouky a sochou Bohemie umístěné na
vrcholu stavby, údajně na počest stavby Severozápadní dráhy,
jejíž trať a tunel jsou zahloubeny nedaleko odtud. V dřívějších
dobách se zde prováděly popravy odsouzených, písemně se
dochovala zmínka na vztyčenou šibenici v roce 1576. Původní
stavba, která zde stála (již nepoužívaný hostinský domek
nedaleké střelnice, s názvem Weiberkränke) prý totiž dost
hyzdila Labské údolí. Celá stavba byla financována pomocí
finanční sbírky, z které byla ještě upravena cesta "Ecce homo".
Jedním z důležitých mecenášů byl prof. František Tilšer, který
vykoupil od města část pozemků právě pod Popravčím vrchem a
přímo pod vyhlídkou Bohemia si v roce 1868 nechal vystavět vilu
"Bohemia" usazenou do skály a okolní park, který byl na svahu v
okolí vily upraven do teras, část pak jako louku. Osázeny zde
byly stromy a keře, na terasách byly květinové záhony.
Východně od vily byl postaven dům č. 698, který sloužil jako
obydlí portýra a v jeho sousedství dřevník. V roce 1876 se po
dražbě a krátkém vlastnictví Wilhelma Funkeho, dostala do
vlastnictví hraběte Friedricha Thun-Hohenstein, který zde zřídil
ubytování pro své zaměstnance. Někdejší park byl prodán Rakouské
severozápadní dráze, která zde začala o tři roky později stavět
překladiště ze železnice na lodě. Hluk, prach, špína, kouř a
další negativa z překladiště donutily v roce 1884 odprodat
železniční společnosti i vilu Bohemii, která v ní později
zřídila byty pro své zaměstnance.
STAROKATOLICKÝ KOSTEL
Šibenční vrch - 155 m
Na jihozápadním okraji Stoliční hory na Popravčím / Šibeničním
vrchu se kousek nad vyhlídkou Bohemia, nachází ruina kostela, k
jehož pseudorománské lodi přiléhala hranolová věž s okny v patře
se zvonem. Kostel pro místní starokatolickou farnost byl
postaven v roce 1934. Po odsunu německého obyvatelstva byl
předán Církvi Československé husitské a v roce 1958 propůjčen
pravoslavné církvi pro přesídlence ze Sovětského svazu. Těch
však nebylo mnoho či nebyli praktikující věřící a tak se v roce
1976 sává z kostela depozitář lidového nábytku Okresního muzea v
Děčíně. Muzeum nechalo opravit v roce 1988 střechu - výměnu
krovů, střešní krytiny, byly provedeny tesařské práce, výměna
žlabů a svodů včetně montáže a nátěru. V roce 1989 jej zapálili
dva mladíci a kostel zcela vyhořel. O rok později o jeho
navrácení zažádala husitská církev, která jej chtěla opravit a
vrátit jej v původnímu účelu. Bohužel neměla dostatek peněz na
celkovou rekonstrukci a tak už v roce 2002 nechala zazdít okna i
dveře a o šest let později jej prodává soukromé firmě.
STŘELNICE / SCHÜTZENHÖHE
Pozemek pro stavbu vlastní
střelnice vykoupil spolek děčínských střelců v roce 1924 a i
přes různé potíže zde 3.5.1925 otevřeli svojí novou střelnici,
koncipovanou i jako výletní hostinec.
CÍSAŘSKÝ VÝHLED (VYHLÍDKA)
V roce 1879, na počest 50. výročí, resp. "stříbrné" svatby
císaře Franze Josefa s Alžbětou Bavorskou (Sissi), byla západně
od vrcholu Stoličné hory na Leopoldově plošině vybudována
vyhlídka se vztyčeným obeliskem, promenádním areálem a
lavičkami. V podstavci vyhlídky byl před druhou světovou válkou
vybudován vybudován vojenský strážní bunkr.
BÝVALÝ HOSTINEC
Ignaz Zappe, děčínský řezník dal v roce 1870 vystavět na západní
straně Kvádrberku dřevěnou boudu z kulatin a střechou z kůry,
kde by mohl prodávat jídla a nápoje. O tom, že má zrovna
otevřeno dával najevo vyvěšováním vlajky na vysokém stožáru.
Svojí chatu stále vylepšoval a když pak v roce 1888 skončila
"Živnostenská, průmyslová a zemědělská výstava", získali členové
místního okrašlovacího spolku od hraběte Franze
Thun-Hohensteina, již nevyužitý výstavní pavilon a postavili z
jeho materiálu srub na Císařské vyhlídce, který v roce 1889
slavnostně otevřel opět Ignatz Zappe jako nájemce, jenž získal
od spolku koncesi k provozování hostinské činnosti. Se vznikem
prvního vodojemu na Kvádrberku byl pak srub napojen na vodovod.
Bohužel srub nebyl celoročně obydlen a tím pádem i často
vykraden či poničen vandaly, proto okrašlovací spolek v roce
1901 přistoupil ke zděné dostavbě tak, aby hostinec mohl být v
provozu po celý rok. A 11.1.1902 byl pak slavnostně otevřen. V
třicátých letech vyhořel, ale byl rychle obnoven. Ignaz Zappe
vedl hospodu jako nájemce až do roku 1941 (zemřel na konci roku
1942), poté ji předal nevlastní dceři s manželem. Druhá světová
válka znamenala pro restauraci těžké období, protože byl vydán
zákaz požívání alkoholu, většina mužů byla na frontě a jídlo
bylo na příděl. Okrašlovací spolek byl v roce 1939 zrušen a
hostinec převzalo město, které stačilo ještě udělat pár úprav
včetně výměny střechy. Po válce byla rodina vyhnána do Německa a
hospoda zůstala opuštěná.Pokusy oživení v roce 1946 se minuly
účinkem a hostinec s minimální návštěvností byl uzavřen,
postupně byl rozkrádán místními na stavební materiál a o rok
později byl stržen.
CÍSAŘSKÁ PROMENÁDA
Zhruba deset let po otevření Císařské vyhlídky byla Děčínským
zkrášlovacím spolkem vybudována promenádní cesta, tzv. Císařská
promenáda, vedoucí od Císařské vyhlídky přes vyhlídku Labská
stráž až k Labské rokli. Podél její trasy byly osázeny kamenné
sloupky vyznačující trasu. Jeden z nich dodnes stojí u vyhlídky
Labská stráž.
LABSKÁ STRÁŽ / ELBWARTE
Na severní straně Stoličné hory - Kvádrberku, na tzv. Císařské
cestě, se na zalesněné vrcholové Leopoldově plošině (Leopoldhöhe, Labská
vyhlídka, 308 m) nachází nedávno zrekonstruovaný autenticky dochovaný vyhlídkový
pavilon Elbwarte - Labská stráž. Jeho stavbu prosadili Gustav Münzbergr a Moritz
John z děčínského zkrášlovacího spolku (Anpflanzungs-und Verschönerungsverein) v
roce 1886. Pavilon vyprojektoval děčínský architekt Carl Hönig, který se nakonec
ujal i jeho realizací. V roce 1887 byl upraven skalní masív a vytvořena 12 metrů
vysoká opěrná zeď, na níž byl pavilon posléze vystavěn. Pavilon z pískovcových
kvádrů dosahuje výšky 10 metrů na půdorysu 4 x 4 metry. Vršek pavilonu je tvořen
železobetonovou kopulí s okosenými rohy a v horní části s pískovcovým čučkem
(imitujícím lucernu). Železobetonová kupole tohoto pavilonu je zřejmě jednou z
prvních realizací takové konstrukce na našem území. Stavby byla dokončena v
říjnu 1890. V roce 1894, ale musela projít opravou neboť do ní při bouři udeřil
blesk. Rok po tomto incidentu dostala kopule bleskosvod. V roce 2017 se do té
doby stavebně nijak dotknutý pavilon,
dočkal
opravy kopule, zábradlí, stěn a schodiště. Od roku 2018 je Labská stráž chráněna
jako kulturní památka Vyhlídka
je volně přístupná. Nedaleko se nachází císařský obelisk.
Labská stráž v Děčíně
prochází rekonstrukcí. Bude vypadat jako v dobách své
největší slávy (08-2017)
CÍSAŘSKÁ CESTA
Vedla po hřbetu Kvádrberku přes stávající vyhlídkový pavilon až
do Loubské rokle. Cesta, vzniklá díky děčínskému zkrášlovacímu
spolku v roce 1879, propojovala několik objektů, z nichž se
dochovala pouze Císařská vyhlídka s obeliskem z téhož roku.
SNĚŽNICKÁ VYHLÍDKA
Vyhlídka ve směru na Děčínský sněžník zbudovaná na vrcholu
pískovcového bloku na severozápadě Stoličné hory. Dlouhá léta
byla vyhlídka zarostlá a výhled byl spíše dílčí. V úpravě, tady
osazení nového posezení, oplocení a vykácení výhledu došlo v
roce 2018.
VODNÍ REZERVOÁRY KOELLBORN & TSCHIRTENQUELLE
V roce 1900 byla postavena vodárna "Koellborn" a od ní přípojka k hostinci na "Císařské vyhlídce". Její součástí byla i ozdobná litinová pumpa u cesty k hostinci. Další vodárna "Tschirtenquelle" byla postavena v roce 1913. Obě vodárny, resp. rezervoáry, byly zásobeny vodou z pramenů nad Prostředním Žlebem, která byla přiváděna potrubím přes Žlebský železniční most.
SCHILLERŮV DUB
Schillerův dub byl vysazen 27. dubna 1905 ke stému výročí úmrtí
básníka Friedricha Schillera. Dodnes ho označuje pamětní kámen z
valkeřického trachytu s nápisem "Schillereiche 1805-1905" OD
roku 2013 památným stromem.
LORETÁNSKÁ VYHLÍDKA /
LORETOBLICK & LORETÁNSKÉ ZÁTIŠÍ / LORETORUH
Děčínský zkrášlovací spolek stojí samozřejmě i za vybudováním
terasové vyhlídky na jižním svahu Stoličné hory v roce 1903.
Materiálem pro její stavbu byly barokní balustrády, kamenivo a
sloupy z bývalé loretánské kaple z děčínského náměstí, odtud
tedy pochází její název. Kousek od vyhlídky vzniklo i
polokruhové odpočinkové místo „Loretoruh“ (Loretánské ticho).
Když pak v roce 1905 zemřel předseda Děčínského zkrašlovacího
spolku Franz Josst, rozhodli se členové spolku zřídit mu pomník.
Děčínský gymnasiální profesor Hans Pachmann vytvořil bronzovou
reliéfní tabuli v secesním stylu s obrazem zemřelého, kterou
umístili do oblouku brány Loretoblick. Slavnostní odhalení se
konalo 30. 9. 1908. Dnes už díky vzrostlým stromům poskytuje jen
vyhlídku po okolním parku.
DUB ČERVENÝ
O dvacet metrů jižněji k Lužické ulici roste další památný strom
(od roku 2013), tentokrát Dub červený (Quercus rubra), původem
pocházející ze Severní Ameriky.
V Děčíně roste největší
dub červený v České republice (06-20014)
POMNÍK FRANZE SCHUBERTA
Po vzniku Československé republiky byl zbourán v "Parku hrdinů"
pomník velebící 75. výročí narození císaře Franze Josefa z roku
1905. Získal jej Děčínský zkrašlovací spolek, který ho přemístil
do parku pod Stoličnou horou. Zde byl upraven na pomník
oslavující sto let od úmrtí hudebního skladatele Franze
Schuberta (1928). Bronzový reliéf skladatele bohužel v roce 1942
zabavila německá válečná mašinérie jako strategický materiál pro
válku. Pomník dodnes stojí, ovšem poznamenán zubem času a bandou
tupých vandalů.
MOROVÝ SLOUP
Dva morové sloupy původně označovaly hranici zaniklého morového
hřbitova na severním okraji města. Byly zde osazeny při budování
lesoparku v letech 1890 -1902. Vedle morového sloupu je pamětní
kámen, který připomíná velký sesuv skal z 19. ledna 1938. V roce
1969 byl morový sloup vyhlášen kulturní památkou. Druhý morový
sloup dnes stojí v děčínském muzeu. U morového sloupu stojí
další památný kámen, připomínající velký sesuv skal z 19. ledna
1938. Při tomto sesuvu byla poškozen vodojem "Tschirtenquelle".
Příčinou byl přirozený geologický rozpad a zvětrávání
pískovcového masívu hory.
Morový sloup v parku pod Stoličnou horou
Pamětní kámen sesuvu skal
v roce 1938 pod Stoličnou horou
LOUBSKÝ VODOVOD
Projekt nadzemních i podzemních částí vodovodu císaře Františka
Josefa a císařovny Alžběty vypracoval ing. Wendelin Harich.
Vhodné prameny (Loubský a Steinhauserův) byly objeveny v Loubské
rokli. Základní kámen stavby byl položen v roce 1879, zprovozněn
byl o dva roky později. Vodovod, po kterém v Loubské rokli
zůstaly do dnes čtyři krásně dochované větrací šachty (zakončené
kopulí), vedl z rokle pod masívem Kvádrberku přes 440 metrů
dlouhou štolou až do vyústění poblíž Kamenické ulice. Voda do
Děčína vedla samospádem, nejhlubší místo je 82 pod povrchem a
rozdíl mezi prameny a děčínským náměstím byl 60 výškových metrů.
Štola byla ražena z obou stran najednou, čímž se urychlily
práce. V provozu byla do 30. let dvacátého století. Dodnes se
zachovala a je významných zimovištěm netopýrů a vrápenců.
Děčínský tunel pod Kvádrberkem >>>
Loubský tunel pod Popravčím vrchem >>>
Stránka se připravuje
