(Quaderberg)
a nejbližší okolí
STOLIČNÁ HORA - KVÁDRBERG & MĚSTSKÝ PARK NA
JIHOZÁPADNÍM ÚPATÍ VRCHU
Najdete ji přímo v Děčíně jako jeden z nejjižnějších bodů CHKO Labské pískovce
(spolu s Popravčím / Šibeničním vrchem) na pravém břehu řeky Labe. Stoličná hora
je spolu se Šibeničním vrchem jihozápadním zakončením tzv. Děčínské výšiny (do
roku 1957 zvané Leopoldova plošina, kde se v minulosti nalézalo městské
popraviště) sevřené mezi Loubím, Novým Městem a Folknářemi. Celý tento prostor
je majetkem města Děčína a je obhospodařován jako lesopark "Kvádrberk", který
zahrnuje i park pod Kvádrberkem s arboretem na jižním úbočí, který vznikl na
přelomu 19. a 20. století a v roce 2006 prošel nákladnou obnovou, kdy byly
obnoveny i všechny cesty do historické podoby. Díky pedagogům a školákům zde
vznikla v roce 2009 i naučná stezka "Pod Kvádrberkem" s dvaceti informačními
cedulemi u vzácných dřevin a čtyřmi velkými panely u vstupů a rybníčků. Na
začátku naučné stezky poblíž Loubské ulice najdete příjemné dětské hřiště, na
druhém konci pak workoutové posilovací venkovní stroje. Byly nově zbudované
cesty s dřevěnými lavičkami, dřevěným zábradlím či s herními prvky. Vysázeny zde
byly hojně rododendrony, azalky, tulipány. V roce 2019 byl obnoven i turistický
přístřešek "Stoličná hora". Pod východní částí vrchu vede 395 m dlouhý
železniční tunel vystavěný v letech 1873-1874 "Rakouskou severozápadní drahou",
který prošel v letech 2022-2023 celkovou rekonstrukcí.
Na vrchol Kvádrberku vede několik turistických cest, doslova ze všech stran, z nichž jedna je červeně značkovaná (z Děčína přes Kvádrberk, Belveder, Hřensko, Pravčickou bránu, Jetřichovice a Studenec až do žel. stanice Jedlová; až na Belveder vede od roku 2015 společně s naučnou stezkou "Kaňon Labe"). Celý vrchol je protkán sítí pěšin a cest s několika vyhlídkami. Najdete zde i běžecké trasy různých délek, které jsou barevně rozlišeny - bílý okruh se nazývá "Vodárna" a je dlouhý 750 m, červený "Obůrka" má 1 450 m, modrý "Trojka" měří 2 410 m a nejdelší žlutý s názvem "Vyhlídky" měří 2 750 m. Značení však čas od času poničí vandalové.
Naučná stezka Pod Kvádrberkem - ZŠ Dr. Miroslava Tyrše
Školáci vybudovali naučnou stezku (06-2009)
Naučná stezka "Kaňon Labe" - Toulavá kamera
HISTORIE KVÁDRBERKU / STOLIČNÉ HORY
Hora v minulosti bývala využívána jako zdroj nejen dřeva, ale i stavebního pískovce
z několika kamenolomů, z nichž poslední (Heinhübel na konci Loubské rokle u
Ludvíkovic) ukončil svou činnost v roce 1936. Na některých dobových pohlednicích
je vidět na jižní stěně hory kamenolom - jedná se o lom "Nad městskou pastvinou"
zřejmě už z roku 1774, ve kterém se těžilo až do roku 1872, kdy začal ohrožovat
vrcholovou plošinu v místě budoucí "Císařské vyhlídky". Posléze byl lom postupně
zalesněn. V padesátých letech 19. století si skupina děčínských podnikatelů
zahrává s myšlenkou postavit na vrcholu Kvádrberku hotel se společenských sálem,
vyhlídkovou restaurací a ubytováním. Bohužel tento zajímavý a prozíravý projekt,
o jehož náklady se mělo rovným dílem podělit konsorcium podnikatelů a město
Děčín, zkrachoval na prázdné městské kase. Už v šedesátých letech 19. století se
okolí Děčína začíná dostávat do popředí
turistů, to když v roce 1855 spojil nově vybudovaný řetězový most Císařovny
Alžběty Podmokly (žel. stanice na trati z Německa) s Děčínem a když hrabě Franz
Anton Thunn-Hohenstein v tom samém roce vybudoval turistickou cestu z Loubí přes
Růžovský hřeben až na hranice sousedního panství knížete Clary-Aldringena, přes
které pokračovala až dále do Hřenska (přes skalní vyhlídku Belveder). Přes
Kvádrberk ale stále cesta nevedla a z Děčína do Loubí se chodilo prašnou cestou
pod bývalými kamenolomy prostorem později vybudovaného překladiště. Když pak
nastoupil do funkce okresního hejtmana pan Leopold Strnad, začalo se i pro
Kvádrberk blýskat na lepší časy. Tento pán si za jeden ze svých cíl totiž vytkl
turistické zpřístupnění Kvádrberku. Už v roce 1862 byla zbudována cesta na
promendu mezi Děčínem a Loubím, asi tak v místech dnešní státní silnice. V roce
1864 byla z jeho popudu a z peněz dárců vystavěna turistická cesta Loubským
údolím (z Loubí na Heinhübel) vedoucí po dohodě s obcí Ludvíkovice Cikánským
dolem / Zigeunergrund, aby se u již bývalých vodopádů vyhla kamenolomu. V tom
samém roce byla zbudována cesta prudkým západním svahem (upravený chodník, schody, místy zábradlí)
na Leopoldovu plošinu (dnes nazývanou Děčínskou výšinou) do míst budoucí
"Císařské vyhlídky". Tato cesta velmi rychle
získala označení jako "cik-cak cesta" neb se klikatí prudkým svahem.
Na jejím konci, nedaleko činného kamenolomu (provoz ukončen 1872) byla v roce
1870 dřevěná bouda s občerstvením. Postupně vznikaly další cesty a dílčí vyhlídky,
například cesta vedoucí východním směrem po úbočí Stoličné hory pojmenovaná "Ecce
homo". V místech, kde vycházela na vrcholovou plošinu tzv. Cik-cak cesta" byla roku 1879 vybudována i "Císařská vyhlídka"
se vztyčeným obeliskem, promenádním areálem a lavičkami na počest výročí sňatku
císaře Franze Josefa a Alžběty Bavorské. V ten samý rok 1879 byla dobudována
tzv. "Císařská cesta / promenáda", která vedla od Císařské vyhlídky na
západním okraji vrcholové plošiny a následně po severní straně, kde se napojila
na cestu "Eccehomo". Z části "Císařské promenády" na severním okraji plošiny
byly zbudovány ještě dvě "Cik-cak" cesty - jedna od právě budované vyhlídky
"Labská stráž" a druhá pak od konce "Ecce homo" cesty. Obě vedly strmě dolů do
Loubské rokle, kde se napojily na promenádní cestu, druhá zmíněná pak přímo před
místem, kde byl v ten samý rok 1879, položen základní kámen prvního moderního
městského vodovodu císaře Františka Josefa a císařovny Alžběty.
V letech 1887 - 1890 byla na severní straně Stoličné hory vystavěna vyhlídka "Labská stráž". V letech 1890 - 1902 vzniká díky zkrášlovacímu spolku na jižním svahu Kvádrberku lesopark, jehož projekt vypracoval předseda spolku a děčínský zámecký zahradník Franz Jost. V roce 1889 je dřevěná bouda s pohostinstvím na "Císařské vyhlídce" nahrazena dřevěným srubem, jehož nájemcem se opět stává předchozí provozovatel občerstvení, pan Ignaz Zappe. V roce 1900 byla postavena vodárna "Koellborn" a od ní přípojka k hostinci na "Císařské vyhlídce". Její součástí byla i ozdobná litinová pumpa u cesty k hostinci. V roce 1902 vznikla na jihozápadním zakončení Stoličné hory na Popravčím / Šibeničním vrchu vyhlídka Bohemia. Na "Císařské vyhlídce" byla v roce 1902 dostavěná zděná přístavba pohostinství, slibující celoroční provoz. V roce 1903 přibyla dole pod vodárnou "Koellborn" tzv. "Loretánská vyhlídka" a od ní k vodárně tzv. "Burgersteig" cesta, která zhruba kopírovala jednu z původních prvních cest na Kvádrberg (Kravskou cestu / Kuhweg). Přibyl i pomník "Franze Schuberta", byly vysázeny byly pamětní stromy - Císařský dub (1898), Schillerüv dub (1905, zde se dochovala už jen deska) a dub spolku válečných veteránů (1913). V roce 1907 byla ve spodní části parku zřízena dvě jezírka o celkové ploše 200 m2. Voda pro mě byla vedena z masívu Quaderbergu jednou starou, cca 100 m dlouhou štolou. V letech 1909 - 1910 rozšiřuje další předseda zkrášlovacího spolku Alexander Kassian střední část parku o botanickou zahradu a alpinárium se stovkami vysokohorských rostlin z celé Evropy. Byly zde vysázeny i hadí smrky, střihanolisté duby, lípy, tisy, jinany, ginga i kosodřeviny a různé druhy koniferů a rododendronů. To vše bylo doplněno několika altánky a vyhlídkami. Další vodárna "Tschirtenquelle" byla postavena v horní části parku v roce 1913. Obě vodárny, resp. rezervoáry, byly zásobeny vodou z pramenů nad Prostředním Žlebem, která byla přiváděna potrubím přes Žlebský železniční most.
V roce 1925 byla ve svahu u cesty postavena budova střeleckého spolku se střelnicí, která sloužila i jako výletní hostinec. Před střelnicí je hezké odpočinkové místo s výhledem do údolí Labe a na protější vršky Vrásník a Paperský vrch. V polovině šedesátých let dvacátého století bylo obnoveno arboretum včetně jezírek a alpina a následně udržováno. V době největší slávy vedly přes Kvádrberk i dvě slavné dálkové horské turistické cesty, Kammweg (modrá hřebenovka) a Schlängelweg (horská stezka po pravém břehu Labe po vrcholech z Litoměřic do Stadt Wehlen, později až do Pirny).
GLORIET (ALTÁN) SE SOCHOU
BOHEMIE - VYHLÍDKA BOHEMIA
Šibenční vrch (Galgenberg) - 155 m
Opět z popudu hejtmana pana Leopolda Strnada byl v roce 1866 vybudován na jihozápadním zakončení Stoličné hody na
Popravčím / Šibeničním vrchu čtyřboký vyhlídkový pavilón - otevřenou čtyřbokou
kamennou stavbu s oblouky a sochou Bohemie umístěné na vrcholu stavby, údajně na
počest stavby Severozápadní dráhy, jejíž trať a tunel jsou zahloubeny
nedaleko odtud. V dřívějších dobách se zde prováděly popravy odsouzených,
písemně se dochovala zmínka na vztyčenou šibenici v roce 1576. Původní stavba,
která zde stála (již nepoužívaný hostinský domek nedaleké střelnice, s názvem Weiberkränke) prý totiž dost hyzdila Labské údolí. Celá stavba byla financována
pomocí finanční sbírky, z které byla ještě upravena cesta "Ecce homo". Jedním z
důležitých mecenášů byl prof. František Tilšer, který vykoupil od města část
pozemků právě pod Popravčím vrchem a přímo pod vyhlídkou Bohemia si v roce 1868
nechal vystavět vilu "Bohemia" usazenou do skály a okolní park, který byl na
svahu v okolí vily upraven do teras, část pak jako louku. Osázeny zde byly
stromy a keře, na terasách byly květinové záhony. Východně od vily byl
postaven dům č. 698, který sloužil jako obydlí portýra a v jeho sousedství
dřevník. V roce 1876 se po dražbě a krátkém vlastnictví Wilhelma Funkeho, dostala do vlastnictví hraběte Friedricha Thun-Hohenstein, který zde zřídil ubytování pro své zaměstnance. Někdejší park
byl prodán Rakouské severozápadní dráze, která zde začala o tři roky později
stavět překladiště ze železnice na lodě. Hluk, prach, špína, kouř a další
negativa z překladiště donutily v roce 1884 odprodat železniční společnosti i
vilu Bohemii, která v ní později zřídila byty pro své zaměstnance.
STAROKATOLICKÝ KOSTEL
Šibenční vrch - 155 m
Na jihozápadním okraji Stoliční hory na Popravčím / Šibeničním vrchu se kousek nad
vyhlídkou Bohemia, nachází ruina kostela, k jehož pseudorománské lodi přiléhala
hranolová věž s okny v patře se zvonem. Kostel pro místní starokatolickou
farnost byl postaven v roce 1934. Po odsunu německého obyvatelstva byl předán
Církvi Československé husitské a v roce 1958 propůjčen pravoslavné církvi pro
přesídlence ze Sovětského svazu. Těch však nebylo mnoho či nebyli praktikující
věřící a tak se v roce 1976 sává z kostela depozitář lidového nábytku Okresního
muzea v Děčíně. Muzeum nechalo opravit v roce 1988 střechu - výměnu krovů,
střešní krytiny, byly provedeny tesařské práce, výměna žlabů a svodů včetně
montáže a nátěru. V roce 1989 jej zapálili dva mladíci a kostel zcela vyhořel. O
rok později o jeho navrácení zažádala husitská církev, která jej chtěla opravit
a vrátit jej v původnímu účelu. Bohužel neměla dostatek peněz na celkovou
rekonstrukci a tak už v roce 2002 nechala zazdít okna i dveře a o šest let
později jej prodává soukromé firmě.
STŘELNICE / SCHÜTZENHÖHE
Pozemek pro stavbu vlastní střelnice vykoupil spolek
děčínských střelců v roce 1924 a i přes různé potíže zde 3.5.1925 otevřeli svojí
novou střelnici, koncipovanou i jako výletní hostinec.
CÍSAŘSKÝ VÝHLED (VYHLÍDKA)
V roce 1879, na počest 50. výročí, resp. "stříbrné" svatby císaře Franze Josefa
s Alžbětou Bavorskou (Sissi), byla západně od vrcholu Stoličné hory na
Leopoldově plošině vybudována vyhlídka se vztyčeným obeliskem, promenádním
areálem a lavičkami. V podstavci vyhlídky byl před druhou světovou válkou
vybudován vybudován vojenský strážní bunkr.
BÝVALÝ HOSTINEC
Ignaz Zappe, děčínský řezník dal v roce 1870 vystavět na západní straně
Kvádrberku dřevěnou boudu z kulatin a střechou z kůry, kde by mohl prodávat jídla a nápoje. O tom, že má
zrovna otevřeno dával najevo vyvěšováním vlajky na vysokém stožáru. Svojí chatu
stále vylepšoval a když pak
v roce 1888 skončila "Živnostenská, průmyslová a zemědělská výstava", získali
členové místního okrašlovacího spolku od hraběte Franze Thun-Hohensteina, již
nevyužitý výstavní pavilon a postavili z jeho materiálu srub na Císařské
vyhlídce, který v roce 1889 slavnostně otevřel opět Ignatz Zappe jako nájemce, jenž získal od spolku koncesi k provozování hostinské činnosti. Se
vznikem prvního vodojemu na Kvádrberku byl pak srub napojen na vodovod. Bohužel
srub nebyl celoročně obydlen a tím pádem i často vykraden či poničen vandaly,
proto okrašlovací spolek v roce 1901 přistoupil ke zděné dostavbě tak, aby
hostinec mohl být v provozu po celý rok. A 11.1.1902 byl pak slavnostně otevřen.
V třicátých letech vyhořel, ale byl rychle obnoven. Ignaz Zappe vedl hospodu
jako nájemce až
do roku 1941 (zemřel na konci roku 1942), poté ji předal nevlastní dceři s manželem. Druhá světová
válka znamenala pro restauraci těžké období, protože byl vydán zákaz požívání
alkoholu, většina mužů byla na frontě a jídlo bylo na příděl. Okrašlovací spolek
byl v roce 1939 zrušen a hostinec převzalo město, které stačilo ještě udělat pár
úprav včetně výměny střechy. Po válce byla
rodina vyhnána do Německa a hospoda zůstala opuštěná.Pokusy oživení v roce 1946
se minuly účinkem a hostinec s minimální návštěvností byl uzavřen, postupně byl
rozkrádán místními na stavební materiál a o rok později byl stržen.
CÍSAŘSKÁ PROMENÁDA
Zhruba deset let po otevření Císařské vyhlídky byla Děčínským zkrášlovacím
spolkem vybudována promenádní cesta, tzv. Císařská promenáda, vedoucí od
Císařské vyhlídky přes vyhlídku Labská stráž až k Labské rokli. Podél její trasy
byly osázeny kamenné sloupky vyznačující trasu. Jeden z nich dodnes stojí u
vyhlídky Labská stráž.
LABSKÁ STRÁŽ / ELBWARTE
Na severní straně Stoličné hory - Kvádrberku, na tzv. Císařské
cestě, se na zalesněné vrcholové Leopoldově plošině (Leopoldhöhe, Labská
vyhlídka, 308 m) nachází nedávno zrekonstruovaný autenticky dochovaný vyhlídkový
pavilon Elbwarte - Labská stráž. Jeho stavbu prosadili Gustav Münzbergr a Moritz
John z děčínského zkrášlovacího spolku (Anpflanzungs-und Verschönerungsverein) v
roce 1886. Pavilon vyprojektoval děčínský architekt Carl Hönig, který se nakonec
ujal i jeho realizací. V roce 1887 byl upraven skalní masív a vytvořena 12 metrů
vysoká opěrná zeď, na níž byl pavilon posléze vystavěn. Pavilon z pískovcových
kvádrů dosahuje výšky 10 metrů na půdorysu 4 x 4 metry. Vršek pavilonu je tvořen
železobetonovou kopulí s okosenými rohy a v horní části s pískovcovým čučkem
(imitujícím lucernu). Železobetonová kupole tohoto pavilonu je zřejmě jednou z
prvních realizací takové konstrukce na našem území. Stavby byla dokončena v
říjnu 1890. V roce 1894, ale musela projít opravou neboť do ní při bouři udeřil
blesk. Rok po tomto incidentu dostala kopule bleskosvod. V roce 2017 se do té
doby stavebně nijak dotknutý pavilon,
dočkal
opravy kopule, zábradlí, stěn a schodiště. Od roku 2018 je Labská stráž chráněna
jako kulturní památka Vyhlídka je volně přístupná.
Nedaleko se nachází císařský obelisk.
Labská stráž v Děčíně prochází rekonstrukcí.
Bude vypadat jako v dobách své největší slávy (08-2017)
CÍSAŘSKÁ CESTA
Vedla po hřbetu Kvádrberku přes stávající vyhlídkový pavilon až do Loubské
rokle. Cesta, vzniklá díky děčínskému zkrášlovacímu spolku v roce 1879,
propojovala několik objektů, z nichž se dochovala pouze Císařská vyhlídka s
obeliskem z téhož roku.
SNĚŽNICKÁ VYHLÍDKA
Vyhlídka ve směru na Děčínský sněžník zbudovaná na vrcholu pískovcového bloku na
severozápadě Stoličné hory. Dlouhá léta byla vyhlídka zarostlá a výhled byl
spíše dílčí. V úpravě, tady osazení nového posezení, oplocení a vykácení výhledu
došlo v roce 2018.
VODNÍ REZERVOÁRY KOELLBORN & TSCHIRTENQUELLE
V roce 1900 byla postavena vodárna "Koellborn" a od ní přípojka k hostinci na "Císařské vyhlídce". Její součástí byla i ozdobná litinová pumpa u cesty k hostinci. Další vodárna "Tschirtenquelle" byla postavena v roce 1913. Obě vodárny, resp. rezervoáry, byly zásobeny vodou z pramenů nad Prostředním Žlebem, která byla přiváděna potrubím přes Žlebský železniční most.
SCHILLERŮV DUB
Schillerův dub byl vysazen 27. dubna 1905 ke stému výročí úmrtí básníka
Friedricha Schillera. Dodnes ho označuje pamětní kámen z valkeřického trachytu s
nápisem "Schillereiche 1805-1905" OD roku 2013 památným stromem.
LORETÁNSKÁ VYHLÍDKA / LORETOBLICK &
LORETÁNSKÉ ZÁTIŠÍ / LORETORUH
Děčínský zkrášlovací spolek stojí samozřejmě i za vybudováním terasové vyhlídky
na jižním svahu Stoličné hory v roce 1903. Materiálem pro její stavbu byly
barokní balustrády, kamenivo a sloupy z bývalé loretánské kaple z děčínského
náměstí, odtud tedy pochází její název. Kousek od vyhlídky vzniklo i polokruhové
odpočinkové místo „Loretoruh“ (Loretánské ticho). Když pak v roce 1905 zemřel předseda
Děčínského zkrašlovacího spolku Franz Josst, rozhodli se členové spolku zřídit
mu pomník. Děčínský gymnasiální profesor Hans Pachmann vytvořil bronzovou
reliéfní tabuli v secesním stylu s obrazem zemřelého, kterou umístili do oblouku
brány Loretoblick. Slavnostní odhalení se konalo 30. 9. 1908. Dnes už díky
vzrostlým stromům poskytuje jen vyhlídku po okolním parku.
DUB ČERVENÝ
O dvacet metrů jižněji k Lužické ulici roste další památný strom (od roku 2013),
tentokrát Dub červený (Quercus rubra), původem pocházející ze Severní Ameriky.
V Děčíně roste největší dub červený v České
republice (06-20014)
POMNÍK FRANZE SCHUBERTA
Po vzniku Československé republiky byl zbourán v "Parku hrdinů" pomník velebící
75. výročí narození císaře Franze Josefa z roku 1905. Získal jej Děčínský
zkrašlovací spolek, který ho přemístil do parku pod Stoličnou horou. Zde byl
upraven na pomník oslavující sto let od úmrtí hudebního skladatele Franze
Schuberta (1928). Bronzový reliéf skladatele bohužel v roce 1942 zabavila
německá válečná mašinérie jako strategický materiál pro válku. Pomník dodnes
stojí, ovšem poznamenán zubem času a bandou tupých vandalů.
MOROVÝ SLOUP
Dva morové sloupy původně označovaly hranici zaniklého morového hřbitova na
severním okraji města. Byly zde osazeny při budování lesoparku v letech 1890
-1902. Vedle morového sloupu je pamětní kámen, který připomíná velký sesuv skal
z 19. ledna 1938. V roce 1969 byl morový sloup vyhlášen kulturní památkou. Druhý
morový sloup dnes stojí v děčínském muzeu. U morového sloupu stojí další památný
kámen, připomínající velký sesuv skal z 19. ledna 1938. Při tomto sesuvu byla
poškozen vodojem "Tschirtenquelle". Příčinou byl přirozený geologický rozpad a
zvětrávání pískovcového masívu hory.
Morový sloup v parku pod Stoličnou horou
Pamětní kámen sesuvu skal v roce 1938 pod
Stoličnou horou
LOUBSKÝ VODOVOD
Projekt nadzemních i podzemních částí vodovodu císaře Františka Josefa a
císařovny Alžběty vypracoval ing. Wendelin Harich. Vhodné prameny (Loubský a
Steinhauserův) byly objeveny v Loubské rokli. Základní kámen stavby byl položen
v roce 1879, zprovozněn byl o dva roky později. Vodovod, po kterém v Loubské
rokli zůstaly do dnes čtyři krásně dochované větrací šachty (zakončené kopulí),
vedl z rokle pod masívem Kvádrberku přes 440 metrů dlouhou štolou až do
vyústění poblíž Kamenické ulice. Voda do Děčína vedla samospádem, nejhlubší
místo je 82 pod povrchem a rozdíl mezi prameny a děčínským náměstím byl 60
výškových metrů. Štola byla ražena z obou stran najednou, čímž se urychlily
práce. V provozu byla do 30. let dvacátého století. Dodnes se zachovala a je
významných zimovištěm netopýrů a vrápenců.
Děčínský tunel pod Kvádrberkem >>>
Loubský tunel pod Popravčím vrchem >>>
