Brána Čech
(Böhmisches Tor / Böhmischen Pforte)
Nejen propagátoři turistiky si už hodně dlouho zjednodušují práci tím, že různé části naší vlasti označují jako "destinace", kdy pro zjednodušení sdělení posouvají hranice různých oblasti či slučují určité lokace do obecnějších celků. Například "Agentura ochrany přírody a krajiny ČR" představuje Portu Bohemicu jako "Evropský významnou lokalitu" rozkládající se v Českém středohoří a Děčínské vrchovině. Dalším příkladem je i "Mikroregion Porta Bohemica", sdružující obce od Libotenic po Prackovice nad Labem. Toto je však bohužel nešťastně matoucí a nelze se divit, že na internetu a sociálních sítích nalézáme fotografiemi s vyobrazením řeky Labe a okolních vrchů z různých vyhlídkových míst, kde převládají ty od Dubického kostelíku sv. Barbory, Mlynářského kamene, Doerelovy vyhlídky, Poradní skály či dokonce z Vysokého Ostrého a u nichž jejich autoři uvádějí, že se jedná o pohled na "Českou Bránu, tzv. Portu Bohemicu, což jim samozřejmě z pohledu tohoto zjednodušení nelze mít za zlé. Pojďme se ale konkrétně podívat na Portu Bohemicu, respektive do míst, kde se skutečně po historicko-zeměpisně stránce nachází. Labské údolí začíná v místech, kde vstupuje řeka Labe do Českého středohoří, tedy mezi Malými a Velkými Žernoseky a táhne se až na okraj saské Pirny. Česká Brána, nazývána též "Branou do Čech" se nachází právě na začátku tohoto údolí, kde je Labe sevřeno do úzké skalní soutěsky mezi náhorními plošinami Hrádek a Dobrý. Zde v úseku mezi Velkými Žernoseky a Libochovany na straně jedné a Malými Žernoseky a Litochovicemi nad Labem na straně druhé, se místy zvedají až stometrové skalní útesy, svírající mezi sebou malé, necelé dva kilometry dlouhé skalnaté údolí řeky Labe. Nad začátkem České brány, se tyčí skalnatý rulový ostroh s dvěma vrcholy - Tříkřížovým vrchem (tři kříže na vrcholu) a Kalvárií (se zbytky viničního domku). Kousek odtud, mezi Malými a Velkými Žernoseky, vstupuje Labe z Dolnooharské tabule do Českého středohoří. Zhruba před dvěma miliony let se zde začala do skalnaté krajiny postupně zařezávat řeka Labe a vymlela zde údolí. V těchto místech však narazila na krystalické horniny, vyzdvižené ve třetihorách nad mladší vulkanický terén, které nejsou pro České středohoří typické. Zde totiž začíná pomyslná klenba Krušných hor, které se vyklenuly v době prvohorní na počátku karbonu. Dodnes zde můžeme sledovat všechny vrstvy hornin původní variské klenby Krušných hor (červenou rulu, ortorulu, svor, fylity i břidlici) a to hlavně na pravém břehu Labe nad železniční tratí v podobě trojúhelníků. Než byla vybudována Střekovská zdymadla, tekla tudy řeka Labe mnohem rychleji.
Nabízí se otázka, proč se toto místo nazývá branou do Čech, když hranice ve Hřensku je vzdálená víc jak šedesát kilometrů. Musíme se ale vrátit do středověku, kdy byly hranice vymezeny trošku jinak. Zatímco rovinaté, tedy úrodné oblasti byly osídleny, hory byly divoké, nehostinné, neosídlené. Na pravé ostrožně nad "branou do Čech" se na tzv. Hrádku a Kalvárii (oddělené od sebe strží) se ještě v dobách př. n. l. rozkládalo obrovské opevněné pravěké hradiště, o jehož původním poslání se toho dodnes mnoho neví. Je možné, že zde stávalo mohutné opevnění dvou linií valů a příkopů z kamene a hlíny (dnešní oválná louka, bohužel valy a příkopy částečně zničeny), které kontrolovalo obchodní kupeckou stezku, včetně dopravy po Labi a akropole (na Kalvárii), kde později zřejmě sídlili, před přesídlením do Dómský pahorek, tzv. Lutoměřicové. Stejně tak je ale možné, že místo sloužilo k náboženským účelům a i jako jakási pravěká astronomická observatoř (díky slunečním efektům). Branou do Čech končí původní pásmo hraničních hor většinou neobydlené divočiny, za kterými se otvírá rovinaté území České kotliny, které tak lákalo slovany hlavně pro svojí úrodnost. Území od České brány na sever bylo postupně osídlováno od dob Přemysla Otakara II., jejíž důvodem byla hlavně relativní přelidněnost oblastí s německy hovořícím obyvatelstvem a politická poptávka po nových osadnících, kteří by byli ochotní zúrodnit pusté oblasti.
Kdysi, když tudy ještě nevedla žádná železnice ani silnice, bylo celé údolí mezi Velkými Žernoseky a Libochovany mnohem stísněnější a lodníci na řece prý zažívali chvíle úzkosti a strachu od chvíle, kdy ve směru z Čech spatřili vysoko na skále tři kříže. Krmě pověsti o "třech pannách a rytířovi z Kamýku" se traduje ještě i další, o jisté "Albertě", která prý bývala náčelnicí loupežníků, jenž zabila nejednoho pocestného, který procházel "Českou branou" výstřelem z luku. Svůj bídný život prý pak ukončila skokem ze skály do údolní hlubiny.
Česká brána ukrývá i několik
kamenolomů, z toho jeden stále činný. Jedná se o "Kamenolom Kubo", kde se od
roku 1842 těží křemenný porfyr, který se v této lokalitě těžil již v dávné
minulosti za doby Keltů, kdy byl využíván pro výrobu mlýnských kamenů
pojmenovaných "žernovy", z čehož zřejmě pochází název obce Žernoseky.
Již dávno opuštěné kamenolomy pak najdeme na pravém břehu řeky ....
Porta Bohemica - Evropsky významná lokalita
Informační centrum a vyhlídka Porta Bohemica
ještě štěstí, že jde jen o diplomovou práci a ne
skutečný projekt
Název propůjčený velké lokalitě
Podívejte se postupně na obě strany "České brány", tedy na pravý břeh mezi Velké Žernoseky a Libochovany, kde najdete dole u řeky staré kamenolomy nad železniční tratí, nahoře na skalním masívu pak kromě pozůstatků starověkého hradiště "Na Hrádku" a vrchu "Kalvárie s tříkřížovou vyhlídkou" můžete vyhlédnout z vyhlídky "Na Skalce" či si prohlédnout tzv. "Čertův dráp" a několik drobných sakrálních památek. Na levém břehu řeky si prohlédněte cestu z Malých Žernosek do Litochovic po okraji plošiny "Dobrý" s několika vyhlídkami do údolí řeky ...
Putování po pravém břehu Labe z Velkých Žernosek do Libochovan >>>
Kalvárie - 245 m / Tříkřížový vrch >>>
Hrádek u Libochovan - 264 m >>>
Kaple Navštívení Panny Marie na Hrádku u Libochovan >>>
Kaple sv. Huberta na Hrádku u Libochovan >>>
Přívoz přes Labe mezi Malými a Velkými Žernoseky >>>
Železniční zastávka Malé Žernoseky >>>
Železniční zastávka Litochovice >>>
Železniční zastávka Libochovany >>>
Železniční zastávka Velké Žernoseky >>>
